Drama Kámen jednoho z nejúspěšnějších německých současných autorů Maria von Mayenburga se dotýká bolestných i radostných okamžiků 20. století v Německu – od druhé světové války přes rozdělení na západní a východní blok až po pád Berlínské zdi. V centru příběhu stojí dům, který během desítek let zažil nejrůznější obyvatele, a osudy několika lidí, kteří domem prošli. Se souborem činohry Moravského divadla Olomouc inscenaci připravuje mladý režisér David Šiktanc. Premiéra se uskuteční v pátek 1 dubna v 19 hodin.

Vladimíra Včelná (vlevo) a Naděžda Chroboková Tomicová Foto: Jan Procházka

Hlavním hrdinou hry je vlastně avantgardní vila na okraji Drážďan. “Patřila židovské rodině, pak prošla arizací, za socialismu ji obývalo několik rodin současně a v závěru se vrací v restituci,” popsal režisér David Šiktanc. “Skrze tento dům a příběhy lidí, kteří v něm žili a nějakým způsobem si ho nárokují, tušíme za okny celé dvacáté století. Od roku 1935 až po pád Berlínské zdi. Formou koláže a skoků v čase postupně oprašujeme vzpomínky a příběhy z minulosti,” doplnila dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková, která Davida Šiktance zná od dob studií na DAMU. “Před několika lety jsme v Plzni pracovali na inscenaci Mayenburgova jiného textu Ošklivec. David je pro mě osobně jeden z nejvýraznějších současných českých režisérů. Jeho inscenace se mi líbí jako divákovi a považuji je za velice působivé,” zdůraznila Kočí Machačíková.

Vlasta Hartlová Foto: Jan Procházka

Podle režiséra zobrazuje Kámen, jaký důsledek mají velké dějiny na konkrétní lidi v konkrétním prostoru. “Líbí se mi, že je vše podané věcně, bez sentimentu a idealizování. Ukazuje se, jak snadno se zaměňují, přepisují a zcizují lidské osudy,” upozornil Šiktanc. “Mayenburg se vyhýbá patosu a nostalgii, do nichž bychom při tomto tématu mohli snadno zabřednout. Mezi jednotlivými situacemi používá rychlé, až filmové střihy. Dává nám přesně tolik informací, kolik potřebujeme, abychom se zorientovali v čase, a přitom nemá žádnou ambici dělat jakýkoli historický exkurz nebo poučovat. Nepotřebujeme dopodrobna znát německé dějiny, a přesto nás hra zaujme,” doplnila Machačíková.

Na jevišti se setká pět hereček – Vladimíra Včelná, Naděžda Chroboková-Tomicová, Anna Stropnická, Vlasta Hartlová a Vendula Fialová. Pouze Vladimíra Včelná v roli Withy se však objeví ve všech časových úsecích. “Hraji tuto postavu v různých obdobích jejího života od mladé dívky po osmdesátnici. Navíc tu nejde o postupný vývoj, v úvodu inscenace je moje postava v důchodovém věku a v následující scéně je o několik desítek let mladší. Určení doby a konkrétního věku není tolik dáno vnějšími fyzickými znaky, jako spíše vnitřní vyspělostí a vývojem postavy. Mladá dívka má jiný světonázor než starší žena s mnoha životními zkušenostmi. S postavou Withy mě určitě spojuje její smysl pro ironii,“ přiblížila Včelná a doplnila, že zkoušení bylo stejným dílem náročné jako příjemné. “David Šiktanc měl jasnou představu o podobě inscenace, na kterou nás všechny dokázal naladit,“ zdůraznila Včelna. Jediným zástupcem mužského světa ve hře je postava Wolfganga, tu ztvární Jan Ťoupalík.