Zajdeme na pivo! Jenže kam? Hanácká metropole má sice nejrůznějších podniků požehnaně, v centru města se ale místo, kde točí opravdu dobrý mok, neválí se v něm mraky dýmu a prostě se tam tak nějak dobře sedí, hledá těžko. Jedna taková příjemná hospůdka je na Blažejském náměstí. Jmenuje se Menhir.

Typický problém středně velkého města. Je všední den večer a vy si s pár kamarády chcete dát několik piv někde v centru. Jenže kritéria jsou přísná a podniků, které je splňují, žalostně málo. Za prvé by tam měli točit pivo a ne patok z nadnárodního koncernu, jenž už tradiční český nápoj nepřipomíná ani barvou. Tím vyloučíte většinu, protože spousta našich hostinských dávno ztratila rozum a za ubrusy, vývěsní štít a skleničky zdarma plní trubky místo pivem lektvary mdlé chuti z laboratoří zvrácených alchymistů. Za druhé by tam nemělo být hlučno. Prostě podnik, kde si můžete s kamarády popovídat a nikdo nemusí křičet. Výběr se zužuje. A jelikož většina party kouří, chcete kuřáckou hospodu, ale nemělo by v ní být zase vyloženě zahuleno. Tím vyloučíte i oba jinak výborné místní minipivovary a pár dalších příjemných, leč nekuřáckých hospod. Za čtvrté by tam měla být obsluha, která se neloudá a netváří se na vás jako na obtížný hmyz, který ji vyrušuje při placené relaxaci. Teď už jsme skoro v koncích. Ale jen skoro. Je tu totiž Menhir.

Útulnou hospůdku najdete v neprávem opomíjeném klenotu historického centra - zapadlém Blažejském náměstí, kouzelném místě, kudy nevedou žádné trasy, takže malebné náměstíčko vypadá skoro jako vystřižené z prvorepublikové pohlednice. A právě tady najdete příjemnou hospůdku Menhir. Uvnitř spousta dřeva, útulno, bar na dosah ruky a v teplejších dnech krásná zahrádka ve dvoře stařičkého domu.

Sednete si ke stolu a za pár minut je bod jedna vyplněn do puntíku. Správně vychlazený a poctivě natočený Šerák vám přinese usměvavá číšnice a když první piva prosyčí vyprahlými hrdly, čeká už další várka. Vzduchotechnika zvládá udržet aroma české hospody na přijatelné úrovni, rádio neřve, nehulákají opilci, je tu hezky. Šeráček stojí dvacet dva korun a i něco ostřejšího tu pořídíte za slušné ceny. Nešvar obyčejné české hospody, která dělí vína na bílá a červená, tu taky nehrozí, kromě rozlévaného portugalu a frankovky tu mají i slušnou nabídku v lahvích.
Otevřeno bývá do jedenácti, pokud je ale plno, většinou se přimhouří oko. Není to nóbl podnik na obchodní jednání, je to česká hospoda v tom dobrém smyslu, která si na nic nemusí hrát. A takových je bohužel čím dál méně.

Zvětšit mapu