Reklama

Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav, venku je 27 °C

Do Vlastivědného muzea dorazila keltská kamenná hlava. Unikátní výstava odstartuje v úterý

Kultura

10.2.2020 aktualizováno 10.2.2020 14:54

Zuzana Doleželová

Dnes krátce po 14. hodině dorazila za velmi přísných bezpečnostních opatření do Olomouce jedna z nejvýznamnějších archeologických památek - kamenná hlava Kelta, jež je datována do 3. století před naším letopočtem. Tato skulptura byla objevena v roce 1943 u Mšeckých Žehrovic. Po Věstonické venuši se tak Olomoučané mohou těšit na další unikátní předmět. Výstava bude k vidění od 11. do 23. února.

Jedná se o jeden z nejvzácnějších exponátů sbírek Národního muzea a o nejdražší a nejznámější archeologický nález České republiky. Originál je trvale uložen v Národním muzeu v Praze. Pro svou unikátnost je tento předmět k vidění pouze výjimečně, vystavovány jsou pouze kopie. "Naposledy byla hlava vystavena roku 2018 na Keltské výstavě Národního muzea, ale jinak ji Národní muzeum zapůjčuje velice sporadicky, a to i do zahraničí," uvedl mluvčí Vlastivědného muzea Antonín Valenta. 

"Je to nejkrásnější a nejvzácnější věc, která byla kdy v českých zemích nalezena a jsme velmi rádi, že ji máme zapůjčenu ve Vlastivědném muzeu," sdělil ředitel muzea Břetislav Holásek hned v úvodu. "Keltská hlava je skutečně světovým unikátem, žádná taková hlava se na světě nenachází. Je to náš highlight. Doufám, že se keltská hlava bude v Olomouci líbit a že se bude těšit velké návštěvnosti," podotkl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a dodal, že původně měl být tento artefakt transportován letecky, což dnes vzhledem k počasí nebylo možné.

Výstava potrvá od 11. do 23. února
Vlastivědné muzeum v Olomouci vystaví vzácnou kamennou plastiku od 11. do 23. února. Stejně jako u Věstonické venuše půjde o olomouckou premiéru. "Přestože keltská kamenná hlava není v českých zemích natolik známá jako Věstonická venuše, spíše je proslavena v zahraničí, tak věříme, že návštěvníky zaujme podobně jako výstava Věstonické venuše. V dané výstavě budou moci návštěvníci zhlédnout také další velice zajímavé a ceněné keltské exponáty ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci," sdělil Valenta. "Kromě hlavy Kelta budou k vidění zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby z mladší doby železné, výstavní panely seznámí návštěvníky s etnikem Keltů, a to prostřednictvím zmínek antických dějepisců a poznatků současného archeologického bádání," doplnil kurátor výstavy Lukáš Hlubek.

Převoz, stejně jako v případě Věstonické venuše, opět doprovázela přísná bezpečnostní opatření.

Foto: Zuzana Doleželová

Foto: Jan Procházka

Otevírací doba a vstupné
Výstava bude podléhat přísným bezpečnostním opatřením, srovnatelným s těmi, která doprovázela výstavu Věstonické venuše. Za vstupenku zaplatí dospělí 80 korun, studenti, senioři, ZTP + doprovod, děti 6-15 let pak 40 korun, pro školy je vstupné stanoveno na 50 korun. Pokud budete chtít navštívit výstavu kamenné keltské hlavy a současně s tím i stálé expozice Vlastivědného muzea, zaplatíte 100 korun.

Výstavu bude možné navštívit každý den od 10:00 do 17:00.

Keltská kamenná hlava

Kamenná hlava Kelta byla nalezena 19. května 1943 Josefem Šlajchrtem v pískovně v těsné blízkosti významné keltské archeologické lokality asi půl kilometru od Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. "Nedaleko místa objevu kamenné hlavy se rozkládal ohrazený areál interpretovaný jako privátní dvorec obývaný vysoce postaveným členem keltské společnosti," uvedl kurátor olomoucké výstavy Lukáš Hlubek.

Plastika je datována do 3. století před naším letopočtem. Na českém území jde o jedinečný doklad keltské monumentální plastiky a i v celoevropském měřítku se jedná o naprosto výjimečný nález keltského umění. Realistická skulptura je vysoká asi 25 centimetrů, je vyrobena z opuky a údajně zobrazuje keltského druida nebo jinou vysoce postavenou osobu. Plastika byla rozbita na několik dílů, z nichž se podařilo najít čtyři největší. Část s pravým uchem chybí. Ve stejném místě byly objeveny zbytky po ohništi, úlomky keramických nádob, kosti, švartnové náramky (švartna je matně černá druhohorní usazenina, která vznikla z organického bahna (sapropel) - pozn. red.) a velký zvířecí zub.