Vysokorychlostní tratě se dnes projektují na teoretickou rychlost 350 kilometrů v hodině. A podle Správy železnic, která celý obří projekt připravuje, by se tak zkrátila cesta mezi krajskými městy z hodin na nižší desítky minut. Například z Olomouce do Prahy dnes jede nejrychlejší pendolino za ideálních podmínek dvě hodiny a osm minut. Nově by tato cesta po vysokorychlostní trati trvala hodinu a čtyřicet šest minut. Přes Brno, kam dnes vede zastaralá trať a k cestě do Prahy by ji nikoho nenapadlo využít, by cesta byla ještě kratší. Správa železnic plánuje, že by ji rychlovlak zvládl za hodinu a dvacet pět minut. Za stejný čas bychom po nové trati dojeli i do Vídně či Bratislavy. Do Ostravy bychom pak z Olomouce dorazili za dvacet šest minut.

Projekt vysokorychlostních tratí je ale běh na hodně dlouhou vzdálenost. Správa železnic počítá, že většina z nich by se nezačala budovat dřív, než v roce 2030 a celá síť v dnes plánovaném rozsahu by mohla fungovat v roce 2050. První úsek by ale mohl vzniknout “relativně” brzy. Příprava úseku s názvem Moravská brána mezi Prosenicemi a Hranicemi, je totiž v poměrně pokročilé fázi. “V tuto chvíli jsme těsně před zahájením řízení EIA, tedy posouzení vlivů na životní prostředí. Podklady bychom k němu měli doručit v horizontu dnů,” prozradil Kupka. Pokud projekt získá potřebná razítka, začne Správa železnic s archeologickým průzkumem a výkupem pozemků. “Zatím je plán takový, že stavba by mohla začít v roce 2026 s dokončením v roce 2032,” doufá Martin Kupka. Kdy by mohla vysokorychlostní trať vést přes Olomouc, zatím Správa železnic nezveřejnila. Ke zmiňovanému prvnímu úseku ale z krajského města povede přímé napojení, vlaky se tak na něj dostanou relativně rychle.

“Počítáme, že projekt bude realizován formou PPP, tedy za účasti soukromého sektoru,” uzavírá Kupka. Jak moc se soukromé firmy do financování ambiciózního projektu zapojí a kolik jim za to stát zaplatí, bude předmětem dalších jednání. Cena celého úseku mezi Prosenicemi a Ostravou se však nyní dohaduje až na osmdesát miliard korun. Vzhledem k inflaci a nestabilním cenám ve stavebnictví však konečný účet může být mnohem vyšší.