Po několika stech letech se v Olomouci opět sejdou dochované památky z období, kdy zde působila jedna z největších osobností raného středověku Jindřich Zdík. Unikátem mezi nimi je Olomoucký koletář z první poloviny 12. století, který Švédové nenávratně ukořistili během třicetileté války. Výstava věnovaná Jindřichu Zdíkovi, ale i všechny ostatní, bude vyjímečně a bezplatně návštěvníkům otevřena i na Den české státnosti 28. září.

Zítřejší vernisáží v 18:30 se v Arcidiecézním muzeu Olomouc představí nový výstavní projekt pod názvem Jindřich Zdík (1126–1150)/Olomoucký biskup uprostřed Evropy, jehož ústřední postavou je Jindřich Zdík, osobnost obrovského významu na poli duchovním, kulturním i politickém v době raného středověku.

"V době, kdy Jindřich Zdík zastával úřad Olomouckého biskupa, se jeho zásluhou Olomouc stala důležitým duchovním a kulturním centrem celé země. Z jeho iniciativy byla dostavěna katedrála sv. Václava, kterou rovněž 30. června 1131 vysvětil. V sousedství katedrály nechal vybudovat honosný románský palác, který se stal po přenesení biskupství ke katedrále v roce 1141 jeho sídlem. Opomenout nelze ani křížovou chodbu a kapitulní dům určený pro společný život olomouckých kanovníků, které se řadí k nejobdivovanějším památkám vrcholně románské architektury ve střední Evropě,“ informovala o Zdíkových zásluhách v Olomouci kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.
A právě v areálu těchto staveb se patrně nacházelo skriptorium, neboli písařská dílna, která se stala místem zrodu řady pozoruhodných knih a Jindřich Zdík tak získal věhlas i v oblasti českého písemnictví.
Jedním z nejpozoruhodnějších exponátů celé výstavy je právě i kniha pocházející ze Zdíkovi písařské dílny, ta se do místa svého zrodu vrací po více než 360 letech. Návrat je to ovšem pouze dočasný. Olomoucký kolektář, dříve zvaný Horologium olomoucké, je v současnosti trvale uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Během třicetileté války jej jako kořist získali Švédové a odvezli do své vlasti. Nyní tuto knihu nevyčíslitelné hodnoty přivezl do Olomouce zvláštní kurýr Královské knihovny ve Stockholmu, přičemž její převoz, ale i samotné získání si vyžádali zvláštní opatření. Podle slov Jany Hrbáčové v olomouckém Muzeu umění do poslední chvíle netušili, kdo a kdy unikátní exponát přiveze. Samotné vyjednávání o zapůjčení trvalo přibližně dva roky a náklady na zapůjčení a uložení v prostorách muzea se vyšplhaly až do výše 500 tisíc korun, také proto, že pro potřebu uložení kolektáře musela být zhotovena speciální vitrína. "Celý rukopis, pocházející z 30. a 40. let 12. století, obsahuje na 446 iluminací, z nichž nejznámější je celostránkový výjev, v jehož středu je zobrazem papež Řehoř Veliký a jeho tajemník Petrus Diaconus. Terve díky naší výstavě a vstřícnosti stockholmské knihovny mohl být detailně prozkoumán z hlediska paleografického, výtvarného i muzikologického. Zjistili jsme například, že Olomoucký kolektář je unikátním a pravděpodobně nejstarším pramenem pro studium dějin české liturgické hudby,“ doplnila kurátorka výstavy. Pro návštěvníky toužící prohlédnout si důkladně celý kolektář je připravena jeho digitální forma prostřednictvím dotykového monitoru.
V rámci výstavy jsou zároveň k vidění fragmenty architektonické výzdoby katedrály sv. Václava a biskupova paláce, archeologické nálezy, mince i opisy Zdíkovy korespondence.
K výstavě pořadatelé připravili také bohatý doprovodný program, jehož součástí bude mimojiné chorální zpěv z liturgie za zemřelé v podání Svatomichalské gregoriánské scholy z Brna, který se uskuteční v presbytáři katedrály sv. Václava 5. listopadu v 19 hodin. Podrobnější informace naleznete na stránkách Muzea umění Olomouc.
Výstava potrvá až do 3. ledna následujícího roku.
Své prostory návštěvníkům otevře Muzeum umění Olomouc také na den svatého Václava, kdy se návštěvníci mohou těšit na bezplatné prohlídky všech výstav a expozic, které Arcidiecézní muzeum Olomouc i Muzeum moderního umění právě nabízí.