Už podesáté se o víkendu v centru Olomouce uskuteční oslavy významného českého vojevůdce a geniálního stratéga, polního maršála Josefa Václava Radeckého hraběte z Radče. Jeho legenda přes mnoho proměn žije dále a v hanácké metropoli, kde velmi rád pobýval, ji v závěru toho týdne slavnostně připomene mezinárodní přehlídka mažoretek, vystoupení vojenských kapel či ohňostroj.

Geniální stratég, vítěz mnoha bitev, ale také mírotvůrce a jeden z prvních propagátorů evropského propojování. Osoba maršála Radeckého budí i po staletáích zasloužený obdiv. Hrdá je na něj i Olomouc, byť jako zdejší velitel pevnosti působil jen krátce. Slavnostní vzpomínkový program se i tentokrát opět uskuteční ve dvou dnech. V pátek bude už ve čtrnáct hodin zahájen přehlídkou souborů mažoretek na Horním náměstí. Navazovat bude koncert olomoucké vojenské hudby v Chrámu svatého Mořice.
Večer vyvrcholí na Horním náměstí od dvaceti hodin koncertem Ústřední hudby Armády České republiky, se kterým si zazpívá i Helena Vondráčková. Po koncertu si Olomoučané vychutnají ohňostroj.

V sobotu se v deset ráno na Horní náměstí vrátí samotný maršál Radecký, aby tradičně pozdravil své příznivce. "Letos ho doprovodí i císařovna Marie Terezie," nastínil pořadatel akce Libor Gašparovič. Na programu potom bude vystoupení vojenských hudeb z Polska, Rakouska i Turecka, která budou pokračovat až do pozdního odpoledne.

Josef Václav Radecký z Radče pocházel ze staré české šlechtické rodiny. Narodil se v 2. listopadu 1766 na zámku Třebnice nedaleko Příbrami. V roce 1784 vstoupil jako kadet ke kyrysníkům. Účastnil se napoleonských válek.Když v roce 1829 vstupoval do zdí už proslulé Hlavní zemské pevnosti Olomouc její nový vojenský velitel, mělo se za to, že v mírové době si v hanácké metropoli šedesátiletý vojevůdce užije zasloužený důchod. Kromě běžné agendy, společenských akcí a zahrádky se klid zdál úplný. Před sídlem vojenského velitele v Edelmannově paláci defilovala městská garda při vzpomínce slavného roku 1758, kdy město odolalo Fridrichu Velikému. Nikdo netušil, že už za tři roky starého vojáka povinnost povolá k jeho další hvězdné hodině. V roce 1831 byl jmenován velitelem rakouských vojsk v severní Itálii. Zvítězil v několika bitvách rakousko-sardinské války v letech 1848 až 1849. Jeho aktivní vojenská kariéra trvala dvaasedmdesát let, po odchodu do důchodu rychle chátral na těle a na duchu. Zemřel ve věku dvaadevadesáti let v Miláně.