Měsíc nad řekou, klasika české dramatické tvorby a neprávem opomíjená perla. V olomouckém divadle se hrála naposledy před půl stoletím. Zdali půjde o velký comeback, nebo propadák, rozhodnou diváci, lze však konstatovat, že inscenace pod vedením zkušeného režisére Zdeňka Černína vzbuzuje velká očekávání. Přestože je Šrámkově textu i ideji věrná, je pojatá moderně a nechybí v ní ani humor.

Podle šéfa činoherního souboru Michaela Taranta chybí českému divadlu kontinuita. "Vždycky je populární nějaký žánr, kterému se pak všichni věnují, než ho vystřídá něco jiného. Navíc si narozdíl od jiných národů nevážíme svých klasiků, chybí nám jakási národní pýcha. Přitom právě Šrámek byl osobnost světového formátu," domnívá se Tarant. S tím souhlasí i hostující režisér nové inscenace Zdeněk Černín. "Měsíc nad řekou je skutečný skvost, opravdová perla české dramatické tvorby. Přesto není tak známý, jak by zasloužil. A přiznám se, že i já, když jsem dostal nabídku právě tuto hru v Olomouci inscenovat, jsem ho příliš neznal," řekl Černín. Podle něj by zájem o Šrámkovu tvorbu, která bývá srovnávána s velikány typu Čechova, mohlo podnítit právě olomoucké uvedení jeho nejslavnějšího kusu. "Je v něm skryto opravdu mnoho pravdy, během zkoušení nás text neustále překvapoval, objevovali jsme nové a nové věci," zmínila představitelka role Slávky Tereza Richtrová.

Přestože sám Fráňa Šrámek nazval Měsíc nad řekou komedií, podle Zdeňka Černína je to spíše psychologická sonda, která divákům nastavuje dosti kruté zrcadlo. "Nabízí nám pohled na zdánlivě klidnou maloměstskou rodinu, ten obraz se ale vývojem hry zcela roztříští," prozradil Černín. Ostatně tříštit se nebude jen obraz, hroutící se svět postav symbolizují i rozpadající se kulisy.

nscenace Zdeňka Černína chce být moderní, podle režiséra to však neznamená zásahy do struktury díla. "Chtěli jsme objevit i tu komediální rovinu, o které se Šrámek zmiňoval. A to se nám doufám podařilo," řekl. Přestože Šrámkova hra měla premiéru už v roce 1922 je podle Černína stále platná. "Změnila se doba, dnes je naprosto normální, že třicetiletá slečna si užívá života a nemá děti. To hlavní, proměna postav, pochybování o tom, co v životě dokázaly, v tom i po téměř sto letech vidíme sami sebe," dodává režisér, který si ve hře i sám zahraje postavu Roškota. V dalších rolích se kromě zmiňované Terezy Richtrové objeví i Ivana Plíhalová (Hlubinová), Jaroslav Krejčí (Hlubina), Jiří Suchý z Tábora (mladý Roškot) a Vladimír Hrabal, který alternuje roli Roškota. Jako hudební doprovod vybral režisér symfonické nahrávky skupiny Jablkoň. Premiéra je naplánována na páteční večer, další šanci mají diváci už v neděli.