Reklama

Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela, venku je 5.2 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Dnes je světový den mravenečníků. Olomoucká zoo je v jejich chovu úspěšná

Zprávy z regionu

29.11.2021

roc jap

Dvacátý devátý listopad se pojí se světovým dnem mravenečníků. Ztráta stanovišť v důsledku odlesňování, lesních požárů, expanze zemědělství, používání chemikálií v zemědělství, lov a úhyny na silnicích způsobují od roku 2005 ve Střední a Jižní Americe úbytek jejich populace nejméně o 30 procent. Kromě toho byli v loňském roce zasaženi ničivými požáry v Brazílii. V Pantanalu, v jedné z biologicky nejrozmanitějších oblastí na Zemi a domovu mravenečníka velkého, shořelo více než čtyři miliony hektarů biotopu, což je zhruba velikost Švýcarska. Olomoucké zoo se v chovu těchto tvorů daří, přišlo tu na svět už sedm mláďat.

„Odchovávat mravenečníky v zajetí není vůbec snadný počin. Těší nás, že se nám v roce 2011 podařilo jako prvním v republice rozmnožit toto výjimečně zvíře,“ zmiňuje zooložka Jitka Vokurková. 

První dva mravenečníky velké, původem z Guyany, získala olomoucká zoo v roce 2004. Jednalo se o samce Sylvina a Mirka. Ve stejném roce do Zoo Olomouc ze Zoo Stuttgart přijela Pia. Na mládě chovného páru Sylvin – Pia se čekalo dlouho. 11. září 2011 se Pie narodil první potomek. Safira se stala vůbec prvním odchovaným mládětem v České republice. Za posledních dvanáct měsíců se v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií narodilo celkem deset mláďat, ve světě pak
osmnáct. Olomoucká zoo úspěšně odchovala celkem sedm mláďat. Ve sto šedesáti devíti zahradách je aktuálně chováno tři sta šedesát jedna mravenečníků velkých.

Foto: Jan Procházka

Mravenečníci patří do skupiny chudozubých, žijících v oblastech pamp Jižní Ameriky. Ve volné přírodě se vyskytují poměrně běžně, avšak jejich chov v zajetí není snadný. Jeden z důvodů se přičítá právě nepřítomnosti termitů v potravě. Tato pro ně nejdůležitější část jídelníčku ve volné přírodě se nesnadno nahrazuje jinou krmnou dávkou. Na krmení se podává jemně namleté libové hovězí nebo drůbeží maso namíchané se syrovými vejci, notná dávka hmyzu, nechybí ani ovoce v podobě banánů, granule pro hmyzožravce a v neposlední řadě minerály a vitaminy. Trávicí funkce se podporuje rašelinou. Příčinou, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru.

Mravenečníci denně sežerou až 30 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.

V olomoucké zoo je můžete obdivovat v jihoamerickém pavilonu.