UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!
Zpěvák David Deyl o svém koncertu v olomoucké Redutě: "Těším na pěkně oblečené fanynky, které uvidím konečně jinak než v džínách"
31.3.2016
Autor: Barbora Sísová
Už příští neděli se v olomoucké Redutě přestaví svým fanouškům zpěvák David Deyl. V rozhovoru, který vznikl díky setkání ve spolupráci s Rádiem Haná, nám zpěvák prozradil, nejen na co se mohou těšit jeho fanoušci, ale také na co se těší on sám. "Já osobně se třeba hodně těším na to, že se fanynky pěkně oblečou, vezmou si šaty nebo jiné společenské oblečení a uvidím je trochu jinak než jen v džínách.“

Své debutové album Hlavolam jste vydal v roce 2009. Tedy v době, kdy byl trend nejrůznějších soutěží, jako je Superstar. Neuvažoval jste přece jen o tom, že byste se této soutěže zúčastnil a začátek kariéry by tak pro vás mohl být poněkud jednodušší?
Musím uznat, že z tohoto pohledu to opravdu bylo trochu traumatizující období. Znal jsem soutěže z jejich německé a americké verze a nijak zvlášť mě nelákaly. Největší riziko jsem viděl v tom, že po slibném startu bude následovat rychlé zapomnění. Všichni účinkující mají skvělý začátek kariéry, jsou neustále vidět v televizi v prime timu, jejich obličeje se ukazují ve všech médiích. Jenomže jednoho dne přijde konec soutěže a tito finalisté se zpravidla nemají kam dál rozvíjet. O trochu lepší pozici má vítěz, kterému se podaří nahrát album a přece jenom je mnohem víc mediálně známý než kdokoliv jiný, který začíná po vlastní ose.
Nejsilněji jsem to asi pocítil, když jsem byl nominovaný na objev roku v anketě Český slavík, tenkrát ho vyhrál právě vítěz Superstar Martin Chodúr. Teď už se ale lidé ztrácí v tom, kdo je kdo. Kdo je Superstar, kdo Talent nebo Hlas. Naštěstí jsem se prosadil i jinou cestou a mám za sebou tři autorská alba. Kdo z účastníků těchto talentových soutěží může říct totéž?
Jak jste sám zmínil, máte za sebou tři autorská alba. Které z nich máte osobně nejraději?
Které mám nejradši? To se asi nedá říct, ale můžu vám říct, které je nejvíc opravdivé, a to je rozhodně to poslední album V ozvěnách z roku 2014. Když jsem dával dohromady první album Hlavolam, nebyl jsem si úplně jistý, jak se chci profilovat. Bylo mi dvacet pět let a nevěděl jsem, jestli zvolit pop-rock nebo spíš čistý pop. Takže přestože z prvního alba vzešel asi můj největší hit Akorát, z čehož mám velkou radost, protože mi pomohl prorazit, tak zpětně musím uznat, že jsem se ještě hodně hledal. Při skládání druhého alba Zásah jsem byl hodně ovlivněn kapelou One Republic a propadl jsem kouzlu groovů. Na české poměry jsme udělali hodně progresivní album, ale taky to pro mě nebylo úplně ono, protože jsem si uvědomil, že takových podobných zpěváků je tu strašně moc, a pokud se chci vyprofilovat, tak přece nemůžu být úplně stejný jako ti ostatní. Takže jsem se rozhodl udělat úplně něco jiného a natočil album s živým orchestrem. Tomuto žánru se říká classical crossover a chci se ho držet i dál, je totiž mému srdci nejbližší.
Nyní něco k vašemu aktuálnímu vystoupení 9. dubna v Olomouci. Na co se mohou vaši fanoušci těšit?
Tak doufám, že především na mě (smích). Je to takový můj pilotní koncert, protože jsem se samostatnému vystupování doteď vyhýbal. Vždycky jsem řešil, že je to velký risk, odhadnout, zda přijdou, nebo nepřijdou lidi. Nechtěl jsem riziku vystavovat sebe ani promotéra. Teď už cítím, že mám co říct a je to ode mě i takový malý dáreček, protože lidé z Olomouce a okolí jezdí na mé koncerty po celé republice, potkávám je běžně v Plzni nebo Ústí. Tak jsem si řekl, že tentokrát přijde hora k Mohamedovi a že když oni pravidelně jezdí stovky kilometrů za mnou, tak já můžu jednou za nimi. Koncert bude mít navíc mnohem intimnější atmosféru, protože se uskuteční v noblesním prostředí sálu Reduta. Já osobně se třeba hodně těším na to, že se fanynky pěkně oblečou, vezmou si šaty nebo jiné společenské oblečení a uvidím je trochu jinak než jen v džínách.
Budete hrát pouze sám s pianem, nebo i nějakou kapelou?
Budu hrát písně ze všech tří alb, a to nejen sám, ale s kapelou ve složení piano, violoncello, nylonová kytara, baskytara a perkuse. Všichni jsou skvělí instrumentalisté, na které bych rád upozornil, takže se dočkáte i jejich sólových skladeb. Na piano se představí Václav Krahulík, který je skvělý virtuos a mohl by klidně hrát s jakoukoli světovou filharmonií, takže si moc vážím toho, že hraje také se mnou. Na violoncello zahraje student AMU Šimon Marek, Petr Šťastný se chopí kytary, Lukáš Čunta, který učí na mezinárodní konzervatoři, se předvede na baskytaru a perkuse bude obsluhovat Jirka Veselý.
Koncertoval jste také s Helenou Vondráčkovou a máte za sebou i nějaké společné skladby. Jak se vám s ní spolupracovalo? Máte v plánu spolupráci s nějakým dalším zpěvákem či zpěvačkou?
S Helenou Vondráčkovou jsem absolvoval turné po České a Slovenské republice a vystupovali jsme i tady v Olomouci. Mám s ní opravdu jen ty nejlepší zážitky a vzpomínky. Během celého turné se ke mně chovala strašně hezky. Nebyl jediný koncert, kdy by byla protivná, bez nálady, otrávená nebo unavená. Vždycky byla usměvavá a strašně příjemná. Je to podle mě skvělá profesionálka, protože i když jí třeba nebylo úplně dobře, nedala to na sobě vůbec znát a k celému týmu se chovala hezky a mile. V budoucnu bych chtěl mít společný recitál s Monikou Absolonovou, se kterou jsem také nazpíval společný duet, a nebráním se ani jiné spolupráci.
David Deyl (*26. prosince 1983, Ústí nad Labem)

David Deyl je skladatel a zpěvák s mimořádnou barvou hlasu a sugestivním podáním svých vlastních písní se silnou melodickou linkou, kterou podtrhuje hrou na klavír. Skutečný start mu přineslo debutové album Hlavolam, které vydal v roce 2009. Jeho písničky s úspěchem hrají česká i slovenská rádia. V roce 2011 vydal své druhé album s názvem Zásah, na kterém vyšly velké hity Počítám a Lež a nech si lhát. V roce 2014 vydal již ve svém vlastním vydavatelství DADE music své třetí album V ozvěnách. Album obsahuje 12 skladeb ve stylu klasického crossoveru, nahraných za doprovodu Severočeské filharmonie Teplice pod taktovkou dirigenta Marka Štilce.
Až do června máte koncerty po celé republice, co vás čeká v létě? Nějaká zasloužená dovolená, nebo spíš koncertování po festivalech?
Vzhledem k žánru, ke kterému se teď ubírám, to teď s festivaly nevidím příliš reálně. Odpočívat ale nehodlám. Na léto připravuju projekt, který se jmenuje DD covers. Vybral jsem si tři písně, které chci hudebně upravit a nazpívat po svém. Dvě jsou z devadesátých let – The One and Only od Chesneye Hawkese, píseň You od Ten Sharp a jedna novinka od Adele - Million Years Ago. Plánujeme k nim natočit videoklipy na zajímavých lokacích, jako jsou skály s výhledem na údolí Labe, druhý by se měl točit na hradě Bezděz, tam akorát nevím, jak dostanu křídlo, které váží 600 kilo, a třetí bude asi v nějakém sále. Jelikož budou písně nazpívané v angličtině, rád bych se s těmito věcmi chtěl pokusit dostat k fanouškům také z jiných zemí.
Když už jsme u té angličtiny, zjistili jsme si, že jste nazpíval i písničku v ruštině. Nejste přitom ročník, který měl ve škole povinnou ruštinu. Co vás k tomu přimělo?
Naskytla se mi taková zajímavá příležitost zúčastnit se festivalu Slavjanski bazar v Bělorusku, kde soutěží zpěváci z pětadvaceti východních a postsovětských zemí. Rozhodl jsem se, že nebudu zpívat česky ani anglicky, ale zkusím to v ruštině. Což pro mě byla velká výzva, protože jsem se nikdy před tím rusky neučil. Takže jsem si nechal přeložit písničku Nic nevzdávám a začal se učit rusky jen kvůli této písni. Nejspíš to na publikum i porotu zapůsobilo, protože jsem vyhrál druhé místo.
Musíte mít spoustu fanynek, máte s nimi nějakou zajímavou příhodu?
Vtipná příhoda s fanoušky se mi stala zrovna v rodném Ústí nad Labem, kdy mě řádící dav vyhecoval natolik, že jsem se rozhodl skočit do publika. Jenomže tento euforický zážitek se velmi rychle přeměnil v trapas, jelikož se mi roztrhly kalhoty. A to nejen trochu, ale úplně vejpůl tak, že mi byl vidět celý zadek. Vůbec jsem nevěděl, co s tím, tak jsem koncert dozpíval a dával si pozor, abych se moc neotáčel zády. Pak jsem musel přemluvit svého manažera a zvukaře, aby šli se mnou a zakrývali mě. Byl jsem úspěchem u fanynek tak vyhecovaný, připadal si jako velká hvězda, a skončil jsem s holým zadkem (smích).
Více informací o Koncertním recitálu Davida Deyla najdete zde.
Autor článkuBarbora Sísovásisova@olomouc.cz


DNES
Divadelní Flora v pátek: V hlavní roli Slovensko
Tipy a názory
DNES
Tipy na víkend: muzejní noc, Lobster Food Fest, Divadelní Flora i výlet na Balkán
Zprávy z regionu
15.5.2025
Velká Bystřice slaví 750 let, o jejích krásách se natáčí šumný dokument
Zprávy z regionu
15.5.2025