O ContaYneru se v kuloárech už chvíli mluví, k veřejnosti toho ale zatím moc neproniklo. Pojďme tedy na úvod představit, co to vlastně je za projekt?
ContaYner je místo pro seberealizaci, primárně určené pro mladé lidi, kteří se označují jako generace X, Y, Z a dnes už i alfa. (Zjednodušeně se jedná o čtyři generace od roku 1980 do současnosti - pozn. redakce) ContaYner je místem, kde mohou realizovat svoje kreativní nápady, myšlenky, scházet se, užívat si svobodný život. Bavíme se o různých segmentech kreativního průmyslu jako jsou divadlo, hudba, alernativní kino, street art, outdoor i indoor galerie, fotografie, nejrůznější workshopy, virtuální realita, ekologie… Pro zmiňovanou cílovou skupinu chceme vytvořit multifunkční prostor, kde mohou tohle všechno realizovat bez překážek. 

Takže je to takové centrum?
Pokud jde o kreativitu, pak ano.

Ten název ContaYner XYZ dává tušit, jak chcete tenhle prostor vytvořit…
Stavební část nazýváme hardware. Je to systém kontejnerů, pospojovaných do architektonicky zajímavých tvarů. Budeme pracovat s vertikální i horizontální zelení, uměleckými objekty… Co je zásadní, je obrovská modularita. A to nejen vnějšku, ale i interiéru. Můžeme měnit dispozice, přistavovat, ubírat… Jak bude potřeba. Hlavním cílem ale není vytvoření hardwaru, tedy stavby jako takové. Ta bude pouze sloužit té podstatné části, kterou je software. Obsah. Lidi. Troufám si tvrdit, že postupujeme úplně jinak, než podobné projekty kdekoliv jinde. Snažíme se nalézt spolupracující subjekty, které nám ContaYner pomohou naplnit obsahem. 

Proto ta spolupráce s univerzitou, Muzeem umění..?
Přesně tak! A nejen s těmito velkými institucemi, ale i s mnoha dalšími. Je tu třeba projekt Kreativní Olomouc, který nedávno zmapoval kreativní průmysly v regionu a jsme rádi, že můžeme spolupracovat. A řada dalších. V předešlých měsících jsem jednal s více jak padesáti subjekty a osobnostmi.

Sousloví kreativní průmysl se poslední dobou často skloňuje a i ve spojení s projektem ContaYner už zaznělo a jistě ještě mnohokrát zazní. Pojďme možná malinko odbočit a vysvětlit ho. 
Z mého úhlu pohledu je to cokoliv, co člověk vytváří kreativním myšlením a dá tomu přidanou hodnotu: Může to být služba, produkt, umění... od vývoje softwaru až třeba po vydávání knih. Je to samostatné odvětví, které posouvá ekonomiku a přináší výsledky. Dám vám příklad, na kterém se to dá pochopit v praxi. Dřív si člověk kupoval nějaký přístroj a sledoval hlavně, jaké má technické parametry. To je sice dnes taky důležité, ale nejsou to jediná hlediska. Dnes se díváme na to, jak je ta věc zabalená, jaký má design, jak rezonuje s životním stylem, jaké to vyvolává emoce, jestli je "cool" a  "user friendly". Tyto aspekty přináší kreativní průmysl. Proto je třeba Apple úspěšnější než jiní. Nejde prostě jen o nákup produktu, ale i o zážitek s tím spojený. A společnost to dobře ví. Doba se zkrátka radikálně změnila. Mladá generace třeba dnes nepotřebuje všechno vlastnit. Auta, kola, oblečení, bydlení… Sharing is caring. To je heslo dnešní doby a my se jím taky řídíme. Mladí se snaží ledacos sdílet, nebo to po použití poslat dál. Má to zásadní ekonomický a ekologický dopad. To chceme zahrnout i do ContaYneru. 

Což znamená?
Bude tam carsharing, půjčovna kol a koloběžek. Samozřejmě servis a dobíjení. V kontextu toho, co mladou generaci zajímá. Navrhli jsme také maximálně ekologické řešení. Budeme sbírat dešťovou vodu, kompostovat, využívat květnané plochy v synergii s ketke.cz, outdorové plochy s projektem Street Art Festival.

Už to nabývá konkrétnější formu. Říkáte, že vaším hlavním cílem je vytvořit prostor, kde se budou moci mladí lidé realizovat. Jak?
Dominantou celého ContaYneru bude takzvaný black box, multifunkční prostor pro přibližně tři stovky sedících lidí. Tam se mohou konat akce, ať už to bude divadlo, koncerty, filmové projekce, workshopy, nebo cokoliv jiného. Nepředstavujte si to ale jako nic luxusního, bude to kontejnerová stavba, prostě hipsterská. K black boxu budou připojeny i zvukotěsné hudební zkušebny, která budou otevřeny pro mladé muzikanty. V dalších kontejnerech bude prostor pro vizuální umělce, galerie, veřejný prostor pro regionální architekturu, chill-out zóny (odpočinkové zóny, pozn. redakce)… A chceme to otevřít všem, kteří budou mít zájem.

Takže prostě přijdu s kytarou, foťákem nebo malířským stojanem a začnu něco tvořit?
V podstatě ano. Samozřejmě, budou nastavena nějaká pravidla, budeme muset provoz koordinovat. Ale zjednodušeně ano, takhle si to představujeme.

Jak si představujete provoz?
Především musíme aktivity rozdělit na placené a neplacené. Typickým příkladem je divadlo. To je placená služba, je proto logické, že nám za představení zaplatí nájem. Druhá část jsou ti zmiňovaní mladí umělci, talenty a kreativci. Těm dáme prostory k dispozici zdarma. Obě ty části, tedy ta zisková a nezisková, se budou propojovat, doplňovat. Dám zase příklad. Kapela ve zkušebně může zadarmo zkoušet. Pak si vedle zamluví sál a udělá koncert, na kterém vybere vstupné, účastníci si dají něco k jídlu a pití…

Čímž mi částečně odpovídáte na otázku, z čeho to bude žít…
Ano, žít by to mělo hlavně z nájmů a doprovodných služeb. Ale smyslem projektu není primárně generovat zisk, jako spíš být soběstační. Máme v plánu část zisku odvádět do fondu a vytvořit tak roční budget právě na podporu mladých umělců. A stejně to chceme dělat i s prostory. Řekněme, že galerie bude vytížena ročně z šedesáti procent. OK, tady to máte, tři měsíce tu je prostor a dělejte si tu co chcete.
A ještě podstatná informace. Nebudeme potřebovat početný personál, všechny aktivity by měla řídit mobilní aplikace v rámci originálního IT systému. A to včetně prodeje vstupenek, veškerých plateb, rezervací, on-line nákupů. Je to velmi praktické a ušetří to nemalé prostředky.

Dobrá, ta otázka má ale i druhou část. Kdo to zaplatí? Myslím vznik celého tohoto projektu...
Provozovat ContaYner bude naše společnost a stavbu zaplatíme z vlastních zdrojů.

Nepomýšlíte na dotace?
Ne. Nechceme vysávat město. Naopak, chceme městu pomoct v oblasti podpory kultury a umění právě nabídkou prostor pro subjekty, které třeba město žádají o dotace.

Nemyslel jsem ani tak město, jako spíš nějaké evropské programy. Jistě by se nějaký vhodný našel...
Možná, že by to šlo a v budoucnu to nevylučuji, ale teď ne. Dotace jsou z našeho pohledu velmi komplikované a nejisté. Řekl bych až ošemetné. A tím nemyslím jen byrokracii, ale i různá svazující pravidla, která s nimi souvisí. Touhle cestou jít nechceme. Náměstek Pelikán sice na kreativním happeningu říkal, že v následujícím dotačním období možná vznikne dotační prostor pro podporu start-upů, v současném nastavení s tím ale nepočítáme. Bude však potřeba reagovat na dobu pokoronavirovou, která patrně zásadně ovlivní českou ekonomiku.

Na webu uvádíte celou řadu podporovatelů. Mezi mnoha zajímavými tvářemi je i šéfkuchař Přemek Forejt. To mě přivádí na otázku, zda plánujete i nějakou gastro část? 
S Přemkem jsme se seznámili na skvělém projektu našeho kamaráda Yemiho A.D. pro mladou generaci #24ride. Přemek je ale hlavně dokonalým představitelem odvětví kreativního průmyslu a proto jsem hrdý, že nás podporuje. Je nesmírně kreativní a populární. Víte, dneska nejsou hlavními komunikačními ikonami fotky Trojice nebo radnice.  Dnes jsou to podniky jako Entrée, Long Story Short, lidé jako Přemek, emoce, prožitky... Na tohle mladá generace slyší. Ale ptal jste se na gastro. Ano, určitě tam nějaká gastro část bude, ale ve zcela odlišném pojetí než je běžné.  Mělo by být ve stylu celého konceptu, originální a odpovídající životnímu stylu. Gastro dnes navíc není jenom konzumace. Lidé se chtějí sami učit vařit, péct vlastní chleba. Gastro jsou i kreativní workshopy. 

Dobrá, už tedy asi máme představu, jak by to celé mělo vypadat. Když se zeptám, kdy bychom se mohli dočkat otevření, dostanu odpověď?
Dostanete, ale jestli se to povede, to vám nezaručím, protože to bohužel nezáleží zdaleka jen na mě, ale hlavně na dobré vůli mnoha lidí. Třeba města v čele s panem primátorem. 

Zkuste to...
Klíčovým faktorem pro rychlost realizace projektu je nalezení vhodného místa, k tomu potřebujeme spolupráci města. Pokud o ni bude mít zájem a pokud vše v tomto směru půjde hladce, pak by příští léto mohl pan primátor slavnostně přestřihnout pásku. 

To jste docela veliký optimista!
Jsem, ale vzhledem k charakteru stavby je to reálné. Výroba kontejnerů a samotná instalace zabere pár měsíců. Ale administrativa může být zdlouhavá, takže třeba to bude až o rok později… Nicméně uděláme vše pro to, aby to bylo co nejdřív.

Otázka, která nutně musela napadnout čtenáře už o mnoho řádků výš. Kde by ContaYner měl stát? Tuším, co mi odpovíte.
(smích) Že vám na to zatím neodpovím. Ne, vážně. Máme vyhlédnuto pár míst, ale jak jsem už zmiňoval, klíčový je názor radnice. Chceme o tom diskutovat v průběhu léta, třeba už na podzim budu moci být konkrétnější. 
Chtěl bych ale říct, že ať už to bude kdekoliv, chceme maximálně respektovat danou lokalitu. Nepředstavujte si to jako nějaké stavební buňky nebo nouzové ubytovny. Je to sice celé z kontejnerů, ale bude se skutečně jednat o propracovanou stavbu, troufám si tvrdit, i architektonicky unikátní a ikonickou. A její obrovskou výhodou je fakt, že až se přežije, nebo bude muset ustoupit nějaké regulérní výstavbě, během krátké doby se prostě odveze. 

Dlužno se zeptat, jak vás to vlastně celé napadlo?
Podobných projektů z kontejnerů jsou po světě tisíce. Zabývám se tím asi dva a půl roku. Procestoval jsem půl světa: Ameriku, Dubaj, Londýn, Lisabon, Milano… Nezajímalo mě ani tolik, jak tyhle kontejnerové projekty vypadají, ale jaký je jejich obsah. A zjistil jsem, že jsou vždy někam, nějak zaměřené. Buď na obchody, nebo na hudbu, umění, na děti… Já jsem ale chtěl tohle všechno spojit, vytvořit multifunkční platformu, kde by se tohle všechno mohlo propojovat a z té synergie by pak vznikala přidaná hodnota. Oslovil jsem odborníky z oblasti marketingu, kreativce, ajťáky a vytvořil skvělý team. Připravili jsme unikátní, patentovaný projekt, který jsem nazval ContaYner XYZ, v Olomouci pak ContaYner Olomouc.  

Vy primárně připravujete ContaYner v Berlíně a Praze. To jsou velká a otevřená města. Proč jste k nim přibral i poměrně konzervativní Olomouc?
Vím, že to bude znít jako klišé, ale já neumím odpovědět jinak. Jsem patriot. Mám tu rodinu, jsem odsud, a i když žiju mezi Prahou a Olomoucí, doma je doma. Chtěl jsem ten projekt adaptovat na lokální podmínky, zviditelnit Olomouc nejen na lokální, ale i celorepublikové úrovni. Myslím, že tohle město si to zaslouží. Možná budou nějaké rozpačité nebo i odmítavé reakce, ale na to se musí připravit každý, kdo tu chce něco realizovat. Věřím, že své příznivce si ContaYner v Olomouci získá. Ba co víc, že sem kvůli němu budou lidé jezdit. 

Věřím, že máme mezi čtenáři mnoho kreativních a podnikavých lidí a že řadu z nich jsme zaujali a kladou si teď otázku, že by se třeba rádi zapojili…  Je to už možné?
Určitě! Na webových stránkách contaynerolomouc.cz máme anonymní dotazník, kde sbíráme informace, ale je tam i kontakt přímo na mě. Kdokoliv mi může napsat, každý námět na spolupráci vítám. A musím říct, že už jich je teď hodně. Pojďte tvořit ContaYner společně s námi! Vím, že je to smělá myšlenka, ale mluvili jsme o tom třeba s panem rektorem Millerem. V Olomouci a speciálně na univerzitě, je spousta skvělých kapacit, skvělých mozků. Naším úkolem, a teď myslím celé město, je udělat vše proto, aby tihle lidé měli důvod v Olomouci zůstat. Netroufl bych si tvrdit, že by zůstali zrovna kvůli ContaYneru, ale může to být jeden z důvodů. Aby tu kreativní lidé chtěli zůstat, musí tu být kreativní, zážitkové prostředí. A to je naším cílem.  

Pod to by se asi nestyděl podepsat nikdo, kdo si přeje rozvoj Olomouce. Vy ale chcete vytvořit prostor nejen pro ty "starší" mladé, ale i pro ty podstatně "mladší" mladé….
Ano, proto mluvíme nejen o generacích X, Y a Z, ale už i alfa, což jsou ročníky 2010 a mladší. U nich je potřeba tu kreativitu probouzet, podporovat, dát jí prostor. Mám tři děti ve věku dvacet, patnáct a devět let. Pozoruji, jak komunikují se svými vrstevníky, co je zajímá. A tyhle poznatky jsem zapojil i do našeho projektu. Oni musí získal impuls, setkávat se nejen virtuálně. Podpořit v mladé generaci kreativitu je nesmírně důležité a mám pocit, že rodiče, natož zastaralý školský systém, s nimi neumí komunikovat pomocí prostředků, které jsou mladým vlastní. Děti už nemají tolik zájem sportovat, plouží se po nákupních centrech koukají do obrazovek... Žijí v bublinách a my je chceme pospojovat dohromady. Aby našli impuls se scházet a něco tvořit. Potřebují jenom nasměrovat a dostat šanci. Rozhodně jim ale nebudeme mluvit do toho, jak to udělají. Kreativita je to, co nás všechny posune dál. A proto ContaYner.