Vtíravá a neodbytná. Známe ji všichni, vždyť nás provází na každém kroku. V předvánočním období, které už dávno nepředstavuje jenom čtyřtýdenní advent, nabírá obrátky k mimořádné agresivitě. Řeč je o reklamě – s ní je všechno zaručeně nejvýhodnější, nejkrásnější, nejchutnější, nejkomfortnější, nejlevnější, nejzázračnější... A já z toho mám nejzamotanější hlavu. Reklama, sladší vánočního cukroví, se koncem roku dere hlava nehlava do našich peněženek a bankovních účtů, křičíc: Prachy sem, konzumente!

Možná ani vám neuniklo, že reklamní cukrbliky jsou rok od roku útočnější. S líbezným úsměvem nám říkají: ty jsi pro nás, milý zákazníku, se svými penězi všechno. Nejprve tě důkladně zmasírujeme a pak tě řádně podojíme. Explicitně na nás z obrazovek, rádiových vln či novin křičí: My jsme nejlepší, kupujte jen nás! S námi zaručeně zhubnete, budete krásnější, úspěšnější, mladší... Přímý útok na lidské pudy, potřeby a touhy. Kdo se v tom má vlastně vyznat? Pořád mám ale ještě dost rozumu říct si, že to je pěkná blbost. Chcete být štíhlí? Necpěte se a hýbejte se. Chcete být úspěšní? Pracujte na sobě. Vymyslet pilulku na všechno, to je zřejmý sen dnešní společnosti. Spolknout malé nic a být dokonalí. Co na tom, že za to zaplatíme nehorázné peníze? Hlavně že to pomůže rychle a bez námahy. Nic zvláštního, ono to tak vlastně už funguje. Věříme, že stačí všechno zajíst kelímkem jogurtu a ony všemocné, ať už se za nimi skrývá cokoliv, bifidus actiregularis a l-casei imunitas za nás vše vyřeší. A kdyby jen to. Obzvláště něžné pohlaví rádo podléhá podobným slibům a s radostí pravidelně sype tisíce korun kosmetickým a farmaceutickým gigantům do kapes za něco, co jim v bláhové touze má vrátit prchající mládí, rychle a bez námahy zdokonalit postavu, no prostě zázrak krásy, kterému žádný muž neodolá. Naděje plné náplasti na něco, co ve skutečnosti neexistuje. A nemusí to nutně vypovídat o naší inteligenci. Manipulace a útok na nejnižší lidské pudy je mocný nástroj a ubránit se není vůbec snadné. Ale platit za něco, co je jen sprostá lež, mi připadá jako do nebe volající hloupost. Člověk však vždycky rád věřil na pohádky. Proti tomu nic nemám, ale kde zůstal zdravý selský rozum? Copak jsme ho vyloučili do kanálu s tisíci nefungujících pilulek?
Stále rafinovanějším reklamám ale nevědomě i vědomě podléhají také muži. I oni mají své sny a touhy. Jen před krémy proti vráskám a gelům proti celulitídě dávají přednost třeba silným strojům. Nejsnadnější terč ale přirozeně představují děti, které jsou proti jejím útokům bezbranné. Postrádají znalosti a zkušenosti pro vytvoření rozumného úsudku, a tak občas vídám roztomilé copaté holčičky, kterak se mění před obchodními výlohami v líté bestie zmítající se v agonii nákupní hysterií. Protože když to své vysněné "cokoliv" nedostanou, nebudou ve školce dost populární, dost hezké, dost skvělé, dost moderní, dost cool... Pryč jsou časy, kdy nám reklamy seriozně nabízely různé alternativy, tiše našeptávajíc o svých přednostech, ale zákazník si mohl v klidu vybrat. Teď na nás někdy nápaditě, jindy bezostyšně valí to všechno naprosto senzační zboží v bombastických slevách, které vlastně slevami ani nejsou. A pokud na to, milý zákazníku, prostě nemáš, nevadí! Máme řešení! Můžeš si přece vypůjčit! Teď, hned, na splátky, za skvělý úrok, a udělej to co nejdřív, nebudeš litovat! Dostaneš k tomu ještě dárek, bonus, akční cenu a další milion výhod. No nebuď blázen, když je to tak levné, skvělé a výhodné! Po vánočních svátcích prožitých s těmi všemi úžasnými novými věcmi se tě už nikdo neptá, jestli to máš z čeho splácet, kde si znovu půjčíš na zaplacení dluhů a v kterém bazaru ty skvělé věci střelíš nechutně pod cenou.
Vždycky, když slyším někoho v tramvají bavit se o té nové vtipné a dobře udělané reklamě, říkám si, máme, co jsme chtěli. Radši ztrácíme čas a tupě zíráme do obrazovek, než bychom se zamysleli, proč a na co nám to vnucují. A nakonec si o tom "nic" ještě povídáme, namísto abychom byli spolu a mluvili o nečem.