Už počtrnácté byly včera uděleny Ceny města Olomouce. Letos se však jejich podoba výrazně změnila. Z komorního setkání s pár desítkami pozvaných hostů se stal galavečer, kterému by slušela i televizní obrazovka. Přestože první ročník "v novém" občas mile zaskřípal, snaha pořadatelů se vyplatila. Ceny města získaly lesk. A to i letošním výběrem laureátů, které poprvé nominovala veřejnost.

Lubomír Dvořák, bývalý rektor olomoucké univerzity a uznávaná vědecká kapacita. Přečtěte si medailonek osobnosti »
Hana Maciuchová, diváky milovaná herečka, představitelka řady nezapomenutelných rolí. Přečtěte si medailonek osobnosti »
A Eva Kacanu, handicapovaná sportovkyně, z jejíhož elánu se tají dech, paraolympijská vítězka, držitelka desítek titulů. Přečtěte si medailonek osobnosti »
To jsou osobnosti, kterým včera večer patřilo jeviště Moravského divadla. Ale nejen jim. Radnice se totiž rozhodla rozšířit ceny o několik dalších kategorií, shrnutých jako Počin roku.

Zcela zvláštního uznání se dostalo lékaři záchranné služby Milanu Brázdilovi. Ten loni v srpnu zachránil život mladého muže, kterému se při práci na pile zabodla do srdce půlmetrová tříska. Milan Brázdil dokázal bleskově vyhodnotit situaci a rozhodl se k neobyvklému řešení, díky kterému pacient přežil. Ocenění si odnesli i tvůrci výstavy Skleník, která v Muzeu umění představila olomouckou výtvarnou scénu v dobách hluboké normalizace. Za své dvacet let trvající aktivity obdržela ocenění i Unie výtvarných umělců Olomoucka. Ta neúnavně propaguje místní umělce a představuje jejich díla nejen v regionu, ale vozí je i na četné výstavy do celého světa. Uznání se dočkal i podnikatel Lubomír Pešák, kterému se v Olomouci podařilo vybudovat unikátní muzeum – Veteran Arenu, kde vystavuje desítky historických vozidel převážně české výroby. Mnohé exponáty jsou skutečně unikátní.

Večerem v Moravském divadle provázel herec Roman Vojtek. I když sem tam klopýtl, působil uvolněně a diváky bavil, což je schopnost, jíž mnozí moderátoři bohužel postrádají. Přestože program trval i s přestávkou přes dvě hodiny, působil pružně. Ocenění předávali členové rady města, i oni byli připravení a dokázali, že i politikové umí být zábavní. I hudební vložky se podařilo vklínit do programu tak, aby diváky přiměly k zamyšlení; nepůsobily jako vycpávky, ať už se jednalo o univerzitní pěvecký sbor Ateneo, či divadelní smyčcový kvartet. Pozornost si zasloužilo i netradiční elektronické smyčcové trio String Ladies. Většinu diváků strhlo i dopředu neavizované vystoupení baletu Globa. Bývalí sólisté Moravského divadla, manželé Globovi se už několik let věnují práci s pohybově postiženými. Propojení baletního světa, který je založen na dokonalém využítí pružnosti těla, se světem, kde je pohyb velmi omezený, bralo dech.
Večer uzavřelo vystoupení Lenky Filipové. Komorní. Na tmavé scéně jen žena s kytarou. Přestože její písně jsou z éteru notoricky známé, v živém podání a za mistrného hudebního doprovodu dostaly zcela nové kouzlo. Možná mohlo vydržet až do konce, závěrečný hit na halfplayback celkový dojem trochu zkazil.

Radnice překvapila. Mile. Přestože rozpočet akce asi minulé ročníky převýšil, podařilo se pozvednout Ceny města na celospolečenskou událost, jejíž význam by mohl v příštích letech v očích občanů města ještě stoupat. A jak bylo podotknuto na začátku: určitě by galavečeru slušela i televizní obrazovka.