Téměř patnáct set lidí podepsalo petici proti spuštění centra pro bývalé vězně na Svatém Kopečku. Dokumentem se už zabývalo olomoucké zastupitelstvo, které sice poukázalo na skutečnost, že ve věci nemůže nijak aktivně zasáhnout, nicméně vzkázalo, že projekt nedostane ze strany města žádná dobrozdání, která jsou potřebná pro to, aby si spolek, který centrum provozuje, mohl sáhnout na dotace z veřejných peněz. Zařízení se mezitím chystá přijmout prvního klienta.

Velkou nevoli vzbudil na podzim záměr na vybudování centra pro propuštěné vězně, které oznámil otevřít na Svatém Kopečku spolek Druhá míle. Občanům vadí mimo jiné, že v lokalitě je již nyní vysoká koncentrace sociálních služeb, ať už je to diagnostický ústav pro mládež či zařízení pro bezdomovce, které do okolí svatokopecké baziliky láká další problémové osoby. V lokalitě přitom už mnoho let není policejní služebna, ani tu není zřízen kamerový systém.

Centrum sociální rehabilitace Anastasios se nachází v objektu Arcibiskupských lesů a již získalo registraci krajského úřadu, která je potřebná k provozování sociálních služeb. „Jsme v přípravě, probíhá sociální šetření, na základě kterého už můžeme rozhodnout o přijetí prvního klienta,“ zmínil předseda spolku Druhá míle Milan Vašek. Sociální šetření znamená, že zástupci spolku Druhá míle prověří „psychologické, psychiatrické, fyzické a spirituální“ aspekty potenciálního klienta. Ten navíc nesmí mít ani žádnou sexuální a patologickou deviaci. Vašek už před časem popsal, že zařízení plánuje přijmout dvanáct klientů. „Každý z nich by u nás měl strávit jeden rok a po této době by měl být připravený znovu se postavit na vlastní nohy,“ uvedl a doplnil, že v zařízení budou platit přísná pravidla. V nich například za krádež či násilí následuje podle sankčního řádu okamžité propuštění klienta. V zařízení je také zakázáno přechovávat alkohol i kouřit.

V místních ale spolek Druhá míle nebudí důvěru. Kromě zvýšené koncentrace potenciálně problémových osob se obávají i toho, zda zařízení, které má poskytovat odborné služby, provozují dostatečně kompetentní osoby. Kontroverze budí zejména osoba předsedy spolku Druhá míle Milana Vaška. Ten na stránkách spolku uvádí dlouholeté profesní zkušenosti ze sociální oblasti týkající se zejména práce s dětmi a přikládá i řadu referencí. Podle svých slov prošel výcvikem a odborným vzděláváním zaměřeným převážně na terapii problémového chování a několik let pracuje ve Vězeňské duchovenské péči a v oblasti postpenitenciární péče, která se soustředí na činnost práce s odsouzenými osobami během výkonu trestu, ale i po jeho propuštění. Na jeho osobu je však podle veřejně dostupného rejstříku exekucí vedeno třicet dva exekučních řízení, přičemž nejstarší je z roku 2003 a nejnovější z roku 2021.

„Projekt a jeho odborné zajištění ve mně nevzbuzuje důvěru. V tak citlivé aktivitě, jako je vzbuzení naděje na normální život lidem po dlouhodobých trestech by měli působit lidé maximálně odborně fundovaní. Jen nadšení nestačí. Mohlo by pro všechny přinést víc škody než užitku,“ obává se odborná pedagožka Olga Němcová, která je současně členkou Komise městské části Olomouc - Svatý Kopeček.

Místní se zlobí i proto, že záměr na vybudování centra s nimi nikdo předem nekonzultoval. Proto sepsali hned dvě petice. „Nestáli jsme jim ani za to, aby nás oslovili a sdělili nám, co chtějí v sousedství našich domovů otevřít. Na žádnou z našich základních a oprávněných otázek jsme od spolku nedostali smysluplnou odpověď. Argumentovali tím, že propuštění vězni jsou svobodní lidé a my že jsme netolerantní, když máme z takového zařízení obavy. Z takového jednání jsme byli frustrováni,“ diví se Hana Vašutová, jedna ze signatářek petice. Spolu s ní připojilo podpisy na patnáct set lidí. V pátek se dokumentem zabývalo zastupitelstvo. „Město Olomouc se o záměru spolku dozvědělo až ve fázi řízení o registraci konkrétních dvou sociálních služeb u krajského úřadu a kdy již má zvolené místo pro poskytování sociální služby,“ upozorňuje náměstkyně primátora Kateřina Dobrozemská v odpovědi petentům. Pozastavuje se nad tím, že v Olomouci už téměř dvacet let funguje magistrátem garantovaný proces komunitního plánování sociálních služeb, v jehož rámci se pravidelně setkávají zástupci poskytovatelů sociálních služeb a jsou identifikovány potřeby pokrytí konkrétního území ve městě určitým typem sociálních služeb podle potřeb jejich potenciálních uživatelů. „Spolek Druhá míle však součástí komunitního plánování není a svůj záměr městu dříve ani nijak neprezentoval. Se spolkem nespolupracují státní ani neziskové organizace, realizující v Olomouci programy pro osoby po výkonu trestu, ani sociální pracovníci magistrátu,“ napsala Dobrozemská. Město dokonce tento stav zpočátku považovalo za nedorozumění a pozvalo zástupce spolku Druhá míle k prezentaci záměru na jednání pracovní skupiny „Občané v přechodné krizi“ v rámci struktury komunitního plánování sociálních služeb. „Dopis byl odeslán dne 18. září a spolek na něj zatím nijak nereagoval,“ konstatuje Dobrozemská. Přestože zastupitelé dávají jejími ústy petentům víceméně zapravdu a ubezpečují je, že jejich obavy sdílí, zároveň dodávají, že proti záměru jako takovému nemohou nic podniknout. „Město nemůže ovlivnit, jestli v objektu soukromého vlastníka bude spolek avizovanou registrovanou sociální službu poskytovat a v jakém rozsahu, protože obcím žádný zákon neumožňuje do těchto poměrů zasahovat,“ vysvětluje Dobrozemská.

Co ale město ovlivnit může, jsou veřejné finance, které by spolek mohl na svůj provoz čerpat. O klíčovou dotaci z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí se žádá prostřednictvím krajského úřadu; podstatné je, zda je žadatel zařazen do krajské sítě sociálních služeb. Aby k tom mohlo dojít, jsou potřebná stanoviska sociální komise rady kraje a také odboru sociálních věcí olomouckého magistrátu. „Toto stanovisko je samozřejmě konzultováno se mnou, jako s věcně příslušnou náměstkyní primátora, a já aktuálně nevidím důvod pro vydání souhlasného stanoviska města,“ vzkazuje Dobrozemská a dodává, že podobně nedostupné budou pro žadatele i dotace přímo z rozpočtu města. „Jednou z podmínek pro získání dotace je i zařazení do komunitního plánu sociálních služeb města Olomouce, což schvaluje zastupitelstvo. Doposud nebyla v rámci analýz a hodnocení potřebnosti sociálních služeb identifikována potřeba služby sociální rehabilitace pro osoby po výkonu trestu na území města Olomouce, takže objektivně opět nevidím důvod, aby byla tato služba do komunitního plánu zařazena,“ míní Dobrozemská.

Spolek Druhá míle podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí od října, kdy byla udělena registrace k provozování sociálních služeb, do prosince letošního roku, hospodařil s částkou 2,2 milionu korun. Z veřejných zdrojů je pouze dotace úřadu práce ve výši 120 tisíc korun.