Život plyne jak voda, zpívá se v jedné písni, a dosud se nenašel nikdo, kdo by tomu nevěřil. Zejména když mu už pár křížků zdobí hruď i líc. Platí to i o významném botanikovi a mykologovi Jiřím Lazebníčkovi, jehož zná v Olomouci každý, kdo má blízko k přírodě.

Zásluhy Jiřího Lazebníčka jsou mimořádné, ale jako odkvétá a mizí každá květina, tak se i ztrácí společenské povědomí o tom, co tento mimořádně pracovitý a vzdělaný člověk pro přírodu, její poznání i ochranu udělal.
Pokud by toto jubilejní ohlédnutí mělo mít podobu přehledného výčtu Lazebníčkových přírodovědných aktivit a konkrétních akcí, byl by to sloupec rekordní. Jen ve Vlastivědné společnosti muzejní jich zorganizoval a realizoval za poslední čtvrtstoletí několik stovek. S tím poněkud kontrastuje dosud malá publicita, kterou Jiřímu Lazebníčkovi mediální svět věnuje. V databázi Vědecké knihovny Olomouc se Jiří Lazebníček objevuje jen jedenkrát v rozhovoru, který poskytl Vlastimilu Blaťákovi. Text vyšel v roce 2006 pod názvem Kupte si balené žampiony, pokud se nechcete otrávit.
Připomeňme v souvislosti s Lazebníčkovým jubileem základní biografické informace alespoň malým zastavením. Ing. Jiří Lazebníček končil svou profesní kariéru jako pracovník Ústavu pro hospodářskou úpravu vojenských lesů, kde se zabýval typologii československých lesů, navrhováním a vyhlašováním genových základen lesních dřevin, projektováním semenných plantáží a fytopatologickým a mykofloristickým studiem.
Od dob studií na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně prošel mnoha podniky. Začal jako typolog lesů na Školním lesním podniku lesnické fakulty ve Křtinách, pak následoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Olomouci, Krajské arboretum v Novém Dvoru, jež patřilo Slezskému muzeu v Opavě, Botanický ústav ČSAV v Brně, katedra Mezinárodního biologického programu VŠZ v Brně a posléze již zmíněný Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů.

Hlavními obory Lazebníčkova zájmu bylo studium hub v chráněných krajinných oblastí a v národních parcích na Slovensku, dále mykocenologické analýzy teplomilných doubrav a porostů, zabýval se i autekologií mnoha druhů hub.
Dodnes je pro širší veřejnost naprosto utajena jeho činnost publikační, a to nejen ta zcela odborná, ale i popularizační, která vyplývala z jeho spolupráce s redakcemi časopisu Slezského muzea Opava, Mykologického zpravodaje v Brně a z kontaktů s pořadateli mykologických a lesnických seminářů, z nichž vzešly obsahově cenné sborníky.
Dnešní jubilant navzdory svému věku překypuje vitalitou a činorodostí. Představuje jedinou oporu přírodovědně zaměřené vlastivědné a popularizační činnosti. Patří k nepostradatelným osobnostem všech mykologických poraden a výstav, floristických expozic včetně tradiční Flory Olomouc, ale i přednášek a vzdělávacích pořadů.
Mnoha mykologům, floristům, přírodovědcům a příznivcům napadá otázka, bude-li někdy přínos Jiřího Lazebníčka pro život v Olomouci natolik citlivě zvážen, aby byl zařazen mezi nositele Ceny města Olomouce. Zasloužil by si to.