Až do konce srpna budou olomouckému Arcidiecéznímu muzeu vévodit obrazy Josefa Ignáce Sadlera. Výstava si klade za cíl upozornit na vysokou uměleckou kvalitu barokního malíře, jehož jméno je mezi odbornou i laickou veřejností často neprávem opomíjeno. Expozice představí zejména Sadlerova díla zastoupená v muzeích a římskokatolických farnostech.

Podle kurátorky Martiny Miláčkové zaujímá Josef Ignác Sadler mezi svými současníky působícími na Moravě a ve Slezsku svébytné místo. "Je to díky jeho odlišnému stylovému zaměření. Zatímco většina tehdejších výtvarných umělců následovala příklad přední osobnosti pozdního baroka ve střední Evropě Franze Antona Maulbertsche, který tíhnul k tvarovým a barevným akcentům, Sadler se orientoval na římskou akademizující malbu," popsala Miláčková. Pro olomouckého malíře je naopak typická střídmá paleta barev, která dává možnost vyniknout konkrétním detailům.
Počátky umělcovy tvorby jsou spjaty s dílnou jeho otce, sochaře Filipa Sattlera, a s dílnou olomouckého barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho, ke kterému Sadler nastoupil jako čtrnáctiletý mladík do učení a pobyl u něho asi pět let. Tehdy realizoval jeho mistr několik větších zakázek, do kterých zasvětil i své svěřence. Jako žák se tak Sadler spolupodílel například na malbě fresek v zámecké kapli ve Velkých Losinách nebo v chórových kaplích jezuitského kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci. Sadlerův podíl na těchto pracích není přesně známý, nicméně v roce 1744 při výmalbě děkanství kláštera augustiniánů ve Šternberku jsou již oba autoři uváděni jmenovitě jako společníci.

Sadlerovu tvorbu významně ovlivnil studijní pobyt v Itálii, kde na něj zapůsobilo především dílo malíře Corrada Giaquinta. Po návratu na Moravu namaloval pro šternberské augustiniány své nejlepší dílo, Zvěstování Panně Marii, určené jako dar proboštu Janu Josefu Glätzovi. "Malba se vyznačuje neobyčejnou malířskou virtuozitou. Prohlubuje ji psychologická účast zobrazených figur, která řadí plátno k nejlepším rokokovým malbám na Moravě," zhodnotila kurátorka olomoucké výstavy.
Kromě tohoto a dalších známých obrazů z autorovy dílny najdete na výstavě i díla nově objevená. "Mezi tři nejvýznamnější objevy patří soubor apoštolů z Velkého Týnce, obraz anděla strážného z kaple v Uherském Brodě a malba z kostela v Horní Moštenici, která zachycuje u nás netradiční téma smrt svatého Ondřeje," vypočítala Miláčková.
Výstavu doplní také díla autorových současníků, mezi které se řadí například Jan Kryštof Handke, Josef František Pilz nebo Antonín Richter. Podrobnější informace o předním barokním umělci najdou zájemci v obrazovém katalogu, který je zároveň prvním pokusem o souborný pohled na malířovu tvorbu.