Reklama

Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána, venku je 7.5 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Archeologové objevili zbytky bývalého fojtství a pozůstatky druhého olomouckého hradu

Zprávy z regionu

13.4.2018

Autor: red

Archeologové Národního památkového ústavu dokončili výzkum v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí budovy katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v ulici Na Hradě 5 v Olomouci. Při odkryvech nalezli zbytky bývalého olomouckého fojtství a také pozůstatky druhého olomouckého hradu – tzv. Nového Hrádku z 1. poloviny 13. století.

Pohled na rekonstruovaný objekt katedry historie Pohled na rekonstruovaný objekt katedry historie Foto: Karel Faltýnek
Jeden z úseků kamenné hradby Nového Hrádku Jeden z úseků kamenné hradby Nového Hrádku Foto: Tomáš Zlámal

Lokalita s bohatou historií leží na Michalském návrší v blízkosti kostela sv. Michala. Právě v místech školní budovy Na Hradě se v minulosti nacházelo olomoucké fojtství, jehož počátky sahají do doby založení města. První městský fojt Štěpán je zmíněn v listině Přemysla Otakara II. roku 1254. Fojtství vykoupilo v 15. století samo město a objekt využívalo jako městskou zbrojnici. Po třicetileté válce budova sloužila eráru a stala se místem sporů mezi městem a jezuity, kteří chtěli pozemky využívat. Po roce 1725 byla budova fojtství postupně bourána a na jejím místě byl vystavěn v roce 1740 sklad mouky a na počátku 20. století pak objekt školní budovy. Právě z období sporů mezi jezuity a městem v 17. a 18. století se dochovalo několik plánů a popis budovy fojtství zaznamenal i významný kronikář olomouckých domů Wilhelm Nather. Budova fojtství měla přibližně čtvercový tvar o velikosti stran kolem třiadvaceti metrů. Na jihovýchodní straně je patrný útvar věžice, tedy obranného prvku. Na severovýchodě se k objektu fojtství přimykala tzv. Juliánská věž, ubouraná roku 1673. Prostor kolem kostela sv. Michala a Žerotínova náměstí byl dříve v době humanistických učenců nazýván Juliusberg, tedy Juliův vrch, podle údajného zakladatele Olomouce Julia Caesara. S pohanskou dobou a římskou érou měla souviset nejenom tzv. Juliánská věž, ale také samotná budova zbrojnice. Spojení budov bývalého fojtství a celého Michalského návrší s pohanskou dobou dalo za vznik mýtům, že se zde nacházel hrad germánských Kvádů. To zapůsobilo i na Aloise Vojtěcha Šemberu, který na objednávku radnice stanovoval české názvy ulic a zvolil proto pro tuto ulici jméno Na Hradě. Existence věže a budovy fojtství s věžicí podnítila již před deseti lety Pavla Šlézara k úvahám, zda komplex budov bývalého olomouckého fojtství v sobě neukrývá další poněkud záhadný objekt - tzv. Nový Hrádek. Tento objekt se objevil v písemných pramenech roku 1213 a adjektivum "nový" vyjadřovalo fakt, že byl vystavěn nedlouho předtím. Jako Hrádek se objevuje v několika dalších listinách z 1. poloviny 13. století. Naposledy je zmíněn v listině k roku 1251. Samotný objekt byl v listinách nazýván jako hrad (castrum), měl vlastní majetky, vlastní správu, purkrabího i poddané. Zdrobnělina názvu pak znamená vymezení vůči Olomouckému hradu na Václavském náměstí.

Torzo takzvané Juliánské věže Torzo takzvané Juliánské věže Foto: Tomáš Zlámal

Na nejvyšším místě Michalského návrší, které bylo vždy v zeměpanských rukách, o čemž svědčí zpráva o darování kaple sv. Michala ze 40. let 13. století dominikánům od krále Václava I., byl  Nový Hrádek vybudován. Jeho vznik lze spojovat s politickou situací na přelomu 12. a 13. století. Král Přemysl Otakar I. po vymření olomouckých přemyslovských knížat Vladimíra a Břetislava nepředal svému bratru markraběti Vladislavu Jindřichovi olomoucký díl Moravy, ale ponechal si jej jako zvláštní olomoucké nebo též moravské vévodství. Toto rozdělení nepokládal Přemysl Otakar I. za dočasné, ale dlouhodobé. Zatímco Vladislav Jindřich si budoval své sídlo ve Znojmě, Přemysl Otakar I. zahájil organizační kroky k novému uspořádání Olomoucka. Ustavil nové správní úřady komorníka, kastelána, neboli purkrabího, sudího a skupiny beneficiářů, pro jejichž potřeby dal nejpozději po požáru z roku 1204 přebudovat starý knížecí hrad do kamenné podoby. Vytvořil také zvláštní kancléřství, které roku 1207 personálně spojil s nově ustaveným kapitulním probošstvím a nechal jmenovat nového biskupa, kterým se stal Přemyslův kaplan, důvěrník a notář Robert. Paralelně dal jako obydlí pro občasný pobyt zeměpána vybudovat zvláštní objekt, který se poprvé jmenuje roku 1213 jako Nový Hrádek.

Průzkum kamenné studny Průzkum kamenné studny Foto: Tomáš Zlámal
Středověké keramické nádoby ze studny Středověké keramické nádoby ze studny Foto: Tomáš Zlámal

Na konci roku 2016 byl geofyzikální prospekcí a zjišťovací sondou zahájen záchranný archeologický výzkum budovy Na Hradě 5 v souvislosti s jeho rozsáhlou rekonstrukcí. Výzkum posléze pokračoval odkryvy v suterénu budovy, v prostoru předzahrádky i na dvorku objektu, dokončen byl letošního roku. Geofyzikální průzkum mimo jiné odhalil i existenci druhé věžice v jihozápadním nároží budovy bývalého fojtství. Zjištěny byly doklady využívání Michalského návrší již v období pravěku a v období raného středověku mezi 10. až 12. stoletím. Torzo hrobu i nálezy lidských kostí a záušnice dosvědčuje také funerální aktivity v tomto prostoru. Na ploše dvorku byly objeveny zbytky kamenné severní zdi a severovýchodního nároží tzv. Juliánské věže, které byly zapuštěny do raně středověkých vrstev. Stratigrafická situace ukazuje na vznik stavby v 1. polovině 13. století a opravu nároží věže ve druhé polovině 13. až počátku 14. století. Podle plánů ze 17. a 18. století se dají rozměry věže určit na přibližně 10 × 7,5 m. Patrně se jednalo o obytnou věž. Na uvedených plánech je však západně od Juliánské věže zobrazeno torzo jiné stavby, snad také věže. V prostoru předzahrádky pak byla na několika místech zkoumána dva metry široká kamenná hradba, probíhající přibližně východo-západním směrem, založená na skále. Stratigrafická situace opět doložila vznik zdiva v 1. polovině 13. století a opravu či zesílení ve 2. polovině 13. století. Celý areál Nového Hrádku měl rozměry zhruba 20 × 30 metrů a skládal se zřejmě ze dvou hranolových věží umístěných v zadní chráněné poloze. Po polovině 13. století byl objekt Hrádku využíván pro potřeby olomouckého fojta, který Hrádek opravoval. Je tím vysvětlen fakt náhlého "zmizení" Hrádku z písemných pramenů. Velká změna nastala na počátku 14. století, kdy došlo k rozboření kamenné hradby a výstavbě nové budovy fojtství, pozdější zbrojnice, známé z vyobrazení a popisu ze 17. a 18. století. Došlo také k zavážení skalního srázu a prohlubní na severní straně, kde vznikl dvorek fojtství. Z mladších období pak archeologický výzkum prozkoumal zbytky staveb a dvou studní, z nichž jedna po skončení své funkce sloužila jako odpadní jímka a obsahovala keramické nádoby převážně z 1. poloviny 15. století.

red

Reklama

OMEGA centrum sportu a zdraví

Katalog firem » Sport » Sportovní zařízení, centra

Sportovní komplex slouží všem, kteří hledají komplexní služby s nadstandardní úrovní kvality. Tenis, squash, badminton, fitness - vybavení Technogym, aerobik, H.E.A.T. program, Power Plate, Mi...