Další mimořádně zachovalé středověké kosterní pozůstatky našli archeologové pod podlahou ve Vlastivědném muzeu. Nálezy potvrzují domněnku, že pod větší částí budovy se pohřbívalo pravděpodobně až do pozdního středověku. Archeologové však našli ještě mnohem cennější úlovek. Kamennou sekyrku z doby neolitu, tedy starou více než šest tisíc let. Jak se do pohřebiště dostala, je zatím záhadou.

Sedm koster z doby středověku odhalili dnes archeologové pod podlahou ve Vlastivědném muzeu. V prostorách, kde se buduje nový vstup do muzea,už původně průzkum skončil. O výzkumu čtěte zde »
Původní plány však byly mírně rozšířeny a tím byl dán i prostor pro další práci archeologů. "Kostry u sebe neměly žádné předměty, podle kterých by se dalo přesněji určit stáří. Vzhledem k jejich umístění v různých výškách je však zřejmé, že se tu pohřbívalo delší dobu," vysvětlil Jakub Vrána z Archeologického centra Olomouc. Kostry teď bude zkoumat antropoložka. "Pomůže nám zjistit pohlaví, přibližný věk, ale také třeba to, zda tito lidé netrpěli nemocemi, zda jim nechyběla nějaká složka potravy a podobně," přiblížil Vrána. Nálezy jsou poměrně zachovalé, v čelistech se většinou zachovaly i zuby. "To by svědčilo o tom, že mrtví byli pohřbíváni bez rakví. V těch je totiž vzduchový prostor, kvůli kterému zuby časem vypadají. Navíc jsme ani žádné pozůstatky rakví zatím nenašli," zmínila antropoložka Anna Pankowská.

Záhadou zatím zůstává, jak se do pohřebiště dostala sekerka z doby neolitu, kterou dnes archeologové našli pod jednou z koster. "Neolitické pozůstatky známe z náměstí Republiky. Jak se dostala sem, můžeme jenom spekulovat. Je možné, že ji třeba někdo nosil jako amulet," krčil nad neobvyklým nálezem rameny Jakub Vrána.

Budova muzea byla původně klášterem, vystavěným v osmnáctém století. Klášter tu však stával i dříve. Jak vypadal ani jak byl rozsáhlý ten původní ale badatelé nevědí. Pohřebiště by mohlo mít souvislost také s nedalekou středověkou kaplí na náměstí Republiky, která byla zbořena až v devatenáctém století. "Že se tu něco takového nacházelo však už naznačili dřívější nálezy na nádvoří a ve Václavkově sále. Tam objevili kostry už v padesátých letech minulého století, když byl klášter zrušen a přebudován na muzeum," zmínil Vrána. Archeologové podle něj proklazatelně pracovali i v prostorách dnešních nálezů. "V záznamech z té doby však o nich není ani zmínka," konstatoval.

Návštěvníci muzea se budou moci s vykopávkami seznámit pravděpodobně po otevření nového vstupu. Vedení totiž plánuje, že sem umístí malou expozici.