Reklama

Pondělí 26. října 2020, svátek má Erik, venku je 9.2 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Chybí nám hlavně informace, roušky si taky šijeme sami, hlásí z uzavřené oblasti návrhář Martin Čapek

Zprávy z regionu

23.3.2020

Autor: Jan Procházka

Jedním z lidí, kteří se nyní nacházejí v uzavřené oblasti, je i módní návrhář Martin Čapek. Jak se tam lidem žije, jak jsou zásobováni, co jim chybí a jak i tam si musí roušky šít sami… O tom všem jsme si, samozřejmě na dálku, povídali.

S Martinem bych normálně hovořil o jeho nové jarní kolekci, plánech, přehlídkách... Asi bychom seděli nad sklenkou vína, nebo aspoň u šálku kávy. Situace je ale jiná, než si kdokoliv z nás představoval. Já už druhý týden sedím doma a snažím se spolu s kolegy informovat vás, naše čtenáře, o tom, co se to vlastně děje. A Martin uvízl v Rozvadovicích, kde bydlí. Ze dne na den se totiž vesnice o dvou stovkách obyvatel ocitla v uzavřené oblasti. A tak jsme si povídali jen na dálku a o úplně jiných věcech. Třeba o tom, že místo nových úchvatných modelů začal šít roušky...

Měl před sebou přehlídky, spoustu zakázek. Martinu Čapkovi, stejně jako stovkám tisíc dalších lidí, se prakticky ze dne na den změnil svět. On se navíc ocitl uvnitř uzavřené oblasti Litovelska, kde byla vyhlášena karanténa. A tak místo půvabných modelů začal šít roušky...

Foto: Karel Juda

Karanténa pro Litovelsko a Uničovsko byla vyhlášena před týdnem, 16. března. Uprostřed noci. Jak jste se o tom dozvěděli?
Spousta lidí to ráno ještě vůbec nevěděla. Odjeli normálně na ranní směnu autobusem do Olomouce. Ale zpátky už museli buď pěšky, nebo nějakým jiným způsobem. Já se to dozvěděl hned po probuzení od přítele, kterému to volali z práce. Až potom jsme to viděli v televizi a pak to teprve hlásili obecním rozhlasem. Ale vůbec první informace, kterou hlásili, bylo že JZD v Unčovicích nebude vařit obědy!

Jak to vzali lidi ve vesnici? Vypukl zmatek?
Ani moc ne, nebo jsem si toho nevšiml. Tady je to docela v pohodě. Všeobecně moc lidi necourají po venku, jsou doma, na zahradě, na dvoře a tak... Ani když jsem byl ten první den nakoupit v Litovli, nebylo to kupodivu poznat. 

Přesto se našly případy, a není jich úplně málo, kdy se lidi snažili dostat z uzavřené oblasti ven načerno. Co si o tom myslíš, proč to dělají?
Asi protože to těžko nesou. Ono je to trochu jako být ve vězení. Informace sporadické, perspektiva žádná… Je to velký nápor na psychiku. Myslím, že ti, co o karanténě rozhodli, jen plácli do stolu a v tu chvíli nedomysleli důsledky.

Asi je to pro nás těžký, představit si to. Sice je zákaz vycházení, ale my v zásadě můžeme v rámci možností, kam potřebujeme…
Tady relativně taky, ale je to jiný, ani nevíš, jak bych se rád prošel po městě!

Takže, dá se říct, že nejvíc byste ocenili, kdyby vás lépe informovali, co se bude dít? Že je mezi lidmi hodně strachu?
Ano, informací je málo i v televizi. Vidíš jen, kolik lidí se nakazilo a kolik umřelo. To šlape lidem po rozumu! Já jsem chtěl včera rozvést na facebooku debatu, jak to lidi zvládají, a pak o vědeckých faktech, že by měla být třeba promořena časem celá populace, aby získala postupně protilátky… No a málem ze mě udělali šiřitele poplašné zprávy.

Víš o tom, že by přímo u vás ve vesnici byl někdo nakažený?
To nevím. Ani jsem neslyšel o nikom, kdo by mohl být...

Hodně se mluví o zásobování zdravotnickým materiálem, hlavně rouškami a dezinfekcí. Museli si i u vás lidi pomoci hlavně sami?
To víš, že museli. A hodně. Nějaký materiál pro rizikové skupiny rozdávali asi ve čtvrtek. A trochu dezinfekčního gelu na číslo popisné...

Na to, že jsem v karanténě, situace není úplně dobrá, lidi ale většinou dodržují nařízení nosit roušky nebo jinou pokrývku. V pátek jsem musel na poštu, a tak jsem pozoroval lidi kolem a ve frontě. Byla dlouhá, dokonce před poštou stálo auto městské policie....

Taky ses pustil do šití roušek?
Jojo. Udělal jsem jich něco přes 150. Některé jsem poslal přátelům a rodině, přes saniťáky jsem dodal do olomoucké fakultní nemocnice na aro 100 kusů. A pořád šiju.

A první várka hotová a zítra posílám :-),

Zveřejnil(a) Martin Čapek dne Úterý 17. března 2020

A jak funguje běžnější zásobování? Potraviny a podobně? Předpokládám, že ne všichni sousedi si mohou zajet třeba do Litovle...
No, tady ve vesnici už obchod nemáme, před pár lety byl zrušený. Snažím se teď vzpomenout, jestli jsem potkal nějaké starší lidi, ale nemůžu si nikoho úplně vybavit, zdá se, že buď zůstávají doma a nakupuje jim někdo jiný. Nebo chodí třeba do toho Albertu, který je v centru Litovle vedle polikliniky, oblíbeného místa setkání starších lidí.

V Litovli je situace lepší?
V Bille, kam chodím já, mají zásobování v pohodě, pořád něco vybalují. A ostatní supermarkety hledají dobrovolníky na plac. V Litovli je pět supermarketů, je otevřené Tesco, Billa a Albert, plus jedna samoobsluha, pak vím o dvou lékárnách v provozu, jedno květinářství, bohužel třeba drogerie Teta je zavřená, taky elektro Euronics a většina obchodů. Jsme tedy nucení pouze nakupovat v Litovli, nebo asi by jsme se dostali ještě do Uničova, ten je ve stejné zóně, ale to by asi nic moc neřešilo.

Slyšel jsem, že funguje celkem dost dobrovolníků, hlavně studentů... 
S těmi dobrovolníky to funguje celkem dobře, je to vidět i v supermarketech, a pak když  něco roznášejí, nebo zajišťují potraviny pro nemohoucí.

Hele, a jak se to dá zvládat po té lidské stránce? Můžete se jít třeba aspoň projít do přírody?
My máme větší dvůr a zahradu, tak je to nějak vykompenzované. Byli jsme se projít po vesnici a potkali jen jednoho člověka... Lidi to berou vážně a snaží se podle toho chovat, ale na vzduch musí, pokud to zdraví dovoluje. Provětrat se, na slunko, je to důležitý i pro teď namáhanou psychiku. Ale lidi se tu neshlukují, takže je to dobré.

Dostáváte nějaké speciální informace, jak se chovat, kdy to skončí? Jestli vás třeba budou testovat a tak?
Ohledně plošného testování, které mělo být už dávno, tak nic, jsme tu nějak ignorováni, ani nevím o žádném trasování postižených, prostě nic… To, co dělají jinde a je to slyšet v televizi, mimo jiné, tady nic. Udělali jen odběrovou stanici mimo město. Pro pacienty s příznaky. Z rozhlasu se občas dozvíme, že máme nosit roušky a být v klidu, že to zvládneme. 

Tuším, že v sobotu hlásili, že kdyby někdo potřeboval respirátory nebo roušky, zajišťuje to litovelská charita. Je tu řada otázek, na které by člověk potřeboval znát odpovědi, ale je problém se jich dopátrat.

Tak je zkus definovat, třeba na ně někdo odpoví...
Je to hlavně k tomu plošnému testování a selektování případů… Nikdo nám neřekne, kdy a zda vůbec to bude. Mezi lidmi panuje nejistota. A samozřejmě mě zajímá i otázka možných kompenzací pro nás OSVČ. Kvůli téhle situaci jsem přišel o dvě velké přehlídky a několik zakázek. Už je to existenční záležitost. Vím, že to mají těžké všichni, ale tyhle otázky trápí mnoho lidí. Vláda schválila bezúročné půjčky podnikatelům, ale ti je potřebují okamžitě, aby mohli svým zaměstnancům dát peníze a ne, že podnikatel bude čekat 14 dní jen na vyjádření, zda mu ji povolí, nebo ne. Lidé ty peníze potřebují okamžitě a bez byrokratických průtahů. Hlavně ti, co museli uzavřít svoje provozy.

Martine, myslíme na vás, držte se! Věříme, že to brzy skončí.