Opelík Jiří - OLOMOUC.CZ
Reklama

Sobota 2. listopadu 2024, dnes je Památka zesnulých, venku je 4.1 °C

Kdo je kdo v Olomouci

Foto: Hospodářské noviny

Doc. PhDr. Jiří Opelík, CSc.

* 21. 10. 1930, Olomouc - † 3. 8. 2024, Praha

Literární historik a vědec, lexikograf, pedagog, kritik, bibliograf a editor.

Po maturitě na gymnáziu (1950) vystudoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, byl žákem Oldřicha Králíka a Pavla Trosta, absolvoval roku 1955 s diplomovou prací Zakarpatské dílo Ivana Olbrachta.

Mezi lety 1954–1961 byl asistentem na katedře bohemistiky FF UP, z toho rok (1959–1960) nuceně pracoval jako pomocný dělník ve slévárně Moravských železáren v Olomouci.

Absolvoval pětiletou externí vědeckou aspiranturu na FF UJEP v Brně. Titul CSc. získal roku 1963 prací Románové dílo Václava Řezáče, titul PhDr. pak získal v roce 1967 na základě kandidátské disertace. V roce 1992 se habilitoval na FF UP v Olomouci monografií Josef Čapek.

Od 60. let působil v Ústavu pro českou literaturu, kde pracoval jako vědecký pracovník v oddělení dějin české literatury 20. století. Později byl členem oddělení lexikografie a podílel se v něm autorsky i redakčně na Lexikonu české literatury, v lednu 1991 se pak stal jeho vedoucím redaktorem. Dva roky nato se v ústavu stal vedoucím oddělení dějin české literatury a lexikografie a v roce 1998 odešel do důchodu.

Své kritiky, články a studie publikoval v mnoha časopisech, pravidelně přispíval do Zpravodaje Společnosti bratří Čapků. Podílel se na Slovníku českých spisovatelů. Věnoval se studiu zejména spisovatelů Olbrachta, Závady, Kainara, Mikuláška, Skácela, Strnadela, Kundery a Vaculíka.

Z jeho samostatných děl je třeba uvést výbor Milované řemeslo, shrnující jeho studie a články věnované literatuře 20. století, či monografii Josef Čapek. Z jeho edic 90. let vyniká výbor z literárněvědných prací Oldřicha Králíka (Osvobozená slova, Platnosti slova) a soubor poezie Jana Skácela.

Za svoje dílo obdržel řadu cen. V roce 1999 Cenu Karla Čapka, v roce 2000 Knihu roku za Lexikon české literatury, v roce 2002 Cenu Toma Stopparda za Milované řemeslo, v roce 2005 Cenu F. X. Šaldy za Holanovské nápovědy, o tři roky později opět Knihu roku za Lexikon české literatury 1–4. V roce 2009 obdržel Magnesii Literu za přínos české literatuře a v roce 2017 Cenu Jaroslava Seiferta.

Žije v Praze.