ak. soch. Otmar Oliva

* 19. 2. 1952, Olomouc

Akademický sochař (kamenosochař).

Po studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1978 se zúčastnil studijního pobytu v Řecku. Specializuje se na tvorbu liturgických předmětů a úpravu chrámových prostorů.

Několik let spolupracoval s akademickým malířem Vladislavem Vaculkou, který zemřel roku 1977. Aktivně působil v disentu a podílel se na šíření materiálů spojených s Chartou 77. V říjnu 1979 byl zatčen a čtyři měsíce vězněn ve vazbě, poté byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 20 měsíců.

Po propuštění se usadil na Velehradě, kde také vybudoval ateliér a kovoliteckou dílnu. Podílel se na založení samizdatového nakladatelství Refugium Velehrad. V roce 1994 získal první prestižní zakázku pro Vatikán. Jeho nejvýznamnější prací je výzdoba kaple Jana Pavla II. Redemptoris Mater, jejíž součástí je také papežský trůn. Sochaři se dostalo cti vytvořit i medaili k významnému 20. výročí pontifikátu papeže Jana Pavla II. (1998). V zahraničí realizoval výbavu interiéru kostela Marie Matky Církve ve slovinském Mariboru.

Svým dílem obohatil i Olomouc, kde je autorsky spjat s fontánou Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra (nádvoří Sarkandrovy kaple) a úpravou liturgického prostoru kaple sv. Anny. Je rovněž autorem památníku sv. Jana Pavla II. v obci Tupesy, jenž je trvalou upomínkou návštěvy papeže v roce 1990. V roce 2022 byl na Lesním hřbitově ve Zlíně odhalen Olivův náhrobek Miroslava Zikmunda. Do dubna 2023 měli návštěvníci výstavy Posvátné umění v nesvaté době v Muzeu umění Olomouc možnost si prohlédnout jedno z jeho nejvýznamnějších děl – sochu sv. Leopolda Mandiče.

V roce 2017 získal ocenění Rytíř české kultury a v roce 2022 Cenu města Olomouce za kulturu.

S manželkou Olgou žije na Velehradě, mají šest dětí.