prof. PhDr. František Mezihorák, CSc., dr.h.c.

*6. října 1937, Vracov – † 20. února 2026, Olomouc

Historik, vysokoškolský pedagog, politik

Vystudoval historii a češtinu na Univerzitě Palackého. Tam také po krátkém gymnaziálním působení v Kyjově nastoupil jako asistent a dosáhl kandidatury historických věd (1966) a doktorátu filozofie (1968).  Za svou angažovanost v reformním procesu Pražského jara a odpor proti sovětské okupaci byl v roce 1969 nucen univerzitu opustit a na dvě desetiletí zbaven možnosti vědecké a publikační činnosti. Mezi lety 1970 až 1989 proto vyučoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc.

Během sametové revoluce byl mluvčím olomouckého Občanského fóra. Po roce 1989 se mohl vrátit na univerzitu a stal se prorektorem pro rehabilitaci. Na filozofické fakultě UP založil katedru evropských studií – první toho druhu v postkomunistických zemích. Habilitoval se a byl jmenován profesorem historie. Zabýval se především československou historií, evropanstvím a dějinami evropské integrace.

Profesor Mezihorák se angažoval i v politice. Ve senátních volbách v roce 1996 kandidoval za ČSSD, uspěl ale až o dva roky později, kdy v obou kolech porazil občanského demokrata Jana Hálka. V senátu se angažoval ve Výboru pro evropskou integraci, zastával funkci místopředsedy Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, byl také členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy. V letech 2000–2004 předsedal Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. V dalším volebním období už mandát neobhajoval.
V letech 2008 až 2012 zasedal také v zastupitelstvu Olomouckého kraje a v letech 2006 až 2014 i v zastupitelstvu olomouckém.

Za svou odbornou, pedagogickou i veřejnou činnost obdržel řadu ocenění, mimo jiné Cenu města Olomouce.

Profesor Mezihorák zemřel ve věku 88 let v pátek 20. února v Olomouci, kde většinu života žil.