O akci

Nová fotografická výstava Bronislava Smešného ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Jsou krajiny, kde se jenom obtížně zorientujete podle názvů uvedených v mapách a tabulích.

Ty původní, uváděné na starších mapách a v písemných pramenech vesměs v němčině, byly s obrazoboreckým zápalem překryty názvy novými, používanými místními jenom občas a nedůsledně, někdy pak vůbec ne.... Nějaká překvapení tu a tam přinese i nové vydání mapy. Nejspíš ve snaze pojmenovat místa na turistických cestách, kde to jejich autorům připadá z jakéhokoli důvodu jako dobrý nápad. Někdy jsou názvy také vytvořeny překlopením názvu do hyperkorektní češtiny. A v neposlední řadě se vyskytují zbrusu nové názvy čerstvě smontovaných továrních hal turisticko-sportovního průmyslu.

Snad tahle neurčitost je to, co svádí k přístupu neorientovat se podle jmen (kdo ví, jaká budou po dalších, řekněme padesáti letech) a dovolit si ztratit se v krajině, kde můžete podle zbytků starých ovocných stromů, opěrných zídek nebo kamenných základů tušit bývalá sídla, podle hald kamení pak bývalá pole a za neurčitými ruchy dopravy a práce hledat dnešní lidi.

Možná paradoxně právě podmínky se zhoršenou viditelností, jako sněžení anebo mlhy, jsou těmi, které překrytím nepodstatného potlačí dobový kontext a vám umožní vidět víc a ostřeji.

A možná i to je jenom iluze a hra fantazie přikryté mlhou....