O akci

Klimatický aktivista Derrick Jensen vysvětluje, proč je největší překážkou jeho aktivit ve prospěch zachování života na planetě Zemi naděje. Aby člověk mohl začít něco dělat pro záchranu klimatu, musí se naděje vzdát, vypustit ji ze zřetele, říká Jensen. Tento postoj se může zdát překvapivý. Většinou se spíše lidé zabývají tím, kde naději získat, kde ucítit alespoň nějaký její záchvěv, jak ji znovu aktivovat uprostřed pocitu bezvýchodnosti.

Ve své přednášce nebude Alice Koubová s Jensenem zcela souhlasit. Je to proto, že Jensen naději chápe jako touhu po budoucím stavu, který nemůžeme ovlivnit, a tudíž ji popisuje jako symptom bezmoci. Přednáška se pokusí popsat, že jen díky specificky chápané naději se otevírají určité možnosti jednání, které mají šanci ovlivnit budoucnost, kterou přímo ovlivnit nejde.

Alice Koubová působí jako vědecká pracovnice na Filozofickém ústavu Akademie věd ČR, vedoucí projektu Systémy resilience (SYRI) a vyučuje na DAMU Praha, kde působila také jako proděkanka pro vědu a výzkum. Orientuje se především na témata resilience, politické psychologie, performance, etiky a uměleckého výzkumu. Je autorkou a editorkou knih Terény performance (2021), Donald Winnicott a politická teorie (Filosofia, 2020), Myslet z druhého místa. K otázce performativní filosofie (NAMU, 2019), Self-Identity and Powerlessness (Brill, 2013) a dalších.