Ve středu skončila hokejová sezona pro HC Olomouc. Kohouti v rámci přísloví "Konec dobrý, všechno dobré" přehráli Pardubice 8:2 a v posledním duelu play-out se rozloučili s fanoušky s letošním ročníkem extraligy. Kohouti v něm zaspání v závěru roku už nedohonili a play-off neuhráli v posledním utkání základní části. Sezonu ale trenér HCO Zdeněk Venera, který ve čtvrtek prodloužil v klubu smlouvu, nehodnotí jako špatnou. "Nebylo co slavit, ale propadák to také nebyl," říkal na posezonní tiskové konferenci trenér Olomouce.

Zdeněk Venera na střídačce HC Olomouc během utkání v Plzni. S ní nakonec Mora o pár bodů prohrála dostihy o play-off. Foto: ČTK/Pavel Němeček

Pane trenére, jak hodnotíte uplynulou sezonu a jedenáctou příčku?
Začal bych asi základní částí. Začátek nám vyšel, sbírali jsme body, pak jsme sice pokračovali v dobrých výkonech, ale začali jsme ztrácet body. Nedařilo se nám v koncovce a vždy jsme dostali nějaký smolný gól, který nás o ně připravil. Pak šly dolů i výkony a body také nepřibývaly, byť jsme nepropadávali a prohrávali jsme o gól či dva. No a přišla ta zranění a nemoci. V závěru se mužstvo parádně zmobilizovalo, a byť nám stále chybělo hodně hráčů, tak jsme do posledního kola bojovali o play-off, získali jsme v poslední čtvrtině pětadvacet bodů. Závěr překonal ještě ten úvod. Poslední čtvrtina byla asi nejlepší.

A jak jste viděl play-out?
Bylo to hodně poznamenané tím, že už o nic nešlo. Vědělo se, kdo půjde do baráže. Výkony nemá cenu hodnotit. Chtěli jsme z toho udělat výhodu. Spoustu hráčů jsme poslali na léčbu zranění, nemělo cenu, aby dál hráli silou vůle či pod prášky a injekcemi. Začali by zase později přípravu na další sezonu. Šanci dostala spousta mladých hráčů, o kterých jsme si mohli udělat obrázek. Obránce Rutar se třeba i díky tomu může dostat spolu s Kubou Galvasem na MS do 18 let. Hlavní bylo, že jsme se nemuseli bát baráže. Když už nevyšlo play-off, tak jsme play-out slušně dohráli. Nebylo co slavit, ale propadák to také nebyl.

Pojďme se vrátit do období, ve kterém Mora asi přišla o play-off. Od listopadu někdy do začátku ledna jste body nedělali. Co bylo hlavní příčinou těch bodových neúspěchů?
Šlo to postupně. Po dobrém začátku přišlo uspokojení nebo to, že už je normální, že hrajeme v první šestce. Play-off ale automaticky neuhrajete. Loni byl strach z baráže a kluci hráli od první do poslední minuty, nechtěli tu baráž zažít. Asi jsme se opravdu brzo uspokojili, ale nejsme v extralize dlouho, nemáme ten mančaft usazený, dlouhodobě poskládané pětky. Polevili jsme v agresivitě, nervali jsme se o každý puk. Moc se to nedalo ovlivnit. Když jsme se z toho začali probírat, tak přišly ty nemoci, angínky, chřipková epidemie, tím jsme museli projít. Dva zápasy jsme museli odložit. Neměli jsme vůbec s kým hrát a pak se z toho chvilku zase dostávali. Pak už klukům došlo, že jsme vypadli z desítky, přišla mobilizace a začali jsme vyhrávat. Bohužel vyhrávaly i týmy kolem nás a nepodařilo se nám nakonec play-off urvat.

Zdeněk Venera Foto: Radek Heloňa

Byly tam i obavy z baráže na konci roku?
Ano, byly, chvíli nám to hrozilo. Na konci ledna už byla pravděpodobnost malá, ale pořád byla, proto jsme museli například počítat i s pravidlem, že v baráži můžou nastupovat jen hráči, kteří odehráli 15 utkání v základní části. Proto chodil na střídačku Marek Laco, aby ty starty nastřádal. A několikrát hrála sestava v takovém složení, aby nastoupil hráč, který potřeboval nasbírat ten požadovaný limit utkání. Jistili jsme se, abychom neměli případně v baráži potíže s počtem hráčů, kdyby přišla další zranění. Připravovali jsme se i na tu nejhorší variantu.

Velkou oporou byl v brance opět Branislav Konrád, ale sezona nebyla tak skvělá jako loni. Jak hodnotíte jeho výkony a bude na Hané pokračovat?
Braňo má smlouvu dál. Loni měl nadstandardní sezonu. Letos to bylo také velmi dobré. Opět zopakuji, že gólmany obdivuji. Jednou jsem si to na vánočním tréninku kdysi zkusil a zařekl jsem se, že už tam nikdy nevlezu. Inkasované branky jsou jiné za stavu 1:2 a jiné za stavu 2:6. Ty góly vypadají jinak. My branek moc nedáváme, dvacetigólové střelce nemáme, prvního hráče v kanadském bodování máme kolem 40. místa. Braňo to měl z tohoto pohledu velmi těžké v tom, že věděl, že každá inkasovaná branka nás může připravit o body. Říká se, že dobrý gólman dělá půlku mužstva, a Braňo je náš základní kámen, to je bez diskuze.

Jak hodnotíte výkony Juraje Mikúše, který se po dvouleté pauze vrátil do vrcholového hokeje?
Juraj by tady v plné formě nehrál, to je jasné. Podařilo se ho sem i díky bráchovi Tomášovi získat, začínal po dvou letech a chtěl se do toho dostat. Bohužel ve formě ho opět zkosilo zranění. Jinak je to pan hokejista. V plném zdraví bychom ho tady asi neměli. Pomohl nám a byl jsem moc rád, že tady byl. Pro přesilovky, pro čtení hry. Dokáže situaci na ledě přečíst, neřeší nějakou šablonu, dokáže to vyřešit podle toho, jak se to na ledě mění.

Loni jste testovali Kanaďana Trivina, neangažovali jste jej. Letos přišel Kevin Sundher, jak se na jeho působení dívate a je to cesta, angažovat pro posílení týmu jednoho či dva Kanaďany?
Myslím si, že je to dobrá cesta. Ale je třeba mít dobré informace o tom hráči. Kevin přišel na doporučení Juraje Mikúše, někde se potkali v zámoří. Docela jsme se s ním trefili, byť ho pak taky potkaly zdravotní problémy.

Jeho přínos byl dobrý i přes to, že neměl čas se moc zaklimatizovat...
Ano, moc času neměl. Asi nemůžu citovat, na co všechno se ptal vedoucího a sportovního manažera Pepy Podlahy (smích), pokud šlo o život ve městě. Po hokejové stránce byl taky hodně překvapený z některých věcí. Chtělo to určitě nějaký čas. Pokud by tu byl příští sezonu, tak bude s aklimatizací zase o kus dál, hokejově na tom byl velmi dobře. Při jízdě s pukem má hlavu nahoře, má cit pro hru, výborné bruslení. Umí i spolupracovat. V Kanadě byl zvyklý v týdnu trénovat dvacet či třicet minut, my trénujeme kolem hodiny. Měl pak potíže s třísly, tak nevím, zda jsme ho třeba nepřetáhli.

Šéf střídačky. I příští rok bude trénovat HC Olomouc rodák z Hranic Zdeněk Venera. Foto: Jan Procházka

Jak jste vnímal absenci Pavla Skrbka v defenzivě a celkově v mančaftu?
Chyběl hodně, má obrovské zkušenosti. I jeho absence byla dalším střípkem, který nám možná k play-off pak chyběl. Má respekt u soupeřů, přehled ve hře. Vše špatné je k něčemu dobré, kdyby hrál, možná bychom hráli play-off, ale nevěděli bychom, jak dobře může hrát David Škůrek. Loni moc šancí nedostal, letos se rozehrál velmi dobře v první lize a v závěru patřil k našim nejlepším bekům. Tím, že dostal prostor, tak to využil a ukázal, že může být pro Olomouc velmi platným hráčem.

A nejen Škůrek ale i Jakub Galvas, který rostl také každým zápasem. Vnímal jste to také tak?
Ano, Kuba má obrovské předpoklady. Je mladý, musí ještě nabrat trošku hmoty. Uvidíme, kam ho příroda pustí, obr asi žádný nebude, ale těch pár kilo ve svalech by to chtělo. Má perfektní bruslení, přehled a cit ve hře. Uvidíme, jak to bude na MS U18, protože v závěru byl taky zraněný. Nyní už je to v pořádku, takže snad se mu bude na MS dařit.

Ve čtvrtek jste prodloužil smlouvu v HC Olomouc. Jak jste se rozhodoval?
Zájem byl na obou stranách, na mé i na straně klubu. Mám to kousek z domova, ale hlavně si myslím, že dva roky jsou málo a že je rozumné to prodloužit.

Kdy budete začínat letní přípravu?
Startujeme 1. května a děláme už nyní pár dílčích opatření, aby v příští sezoně jsme pokud možno hráli v co nejplnějším stavu. Letos to bylo opravdu hodně špatné, pokud jde o zranění. Už na startu jsme byli -2 bez Pavla Skrbka a Jiřího Řípy. Pak se nabalovali další hráči. Už tím, že jsme nyní dali hráčům prostor k doléčení a k výstupním prohlídkám, aby se až v červnu nepřišlo na nějaká další skrytá zranění, jsme tomu šli naproti. Snad se podaří udělat i změny v kabině, pokud jde o rehabilitaci a zázemí.