13. května 2017 si veřejnost připomněla 300. výročí narození české a uherské královny Marie Terezie. K této příležitosti připravilo Vlastivědné muzeum komorně laděnou výstavu, jejíž těžiště spočívá v představení tematických okruhů úzce spjatých s městem Olomoucí. Pozornost je například věnována české korunovaci Marie Terezie, kterou v roce 1743 prováděl olomoucký biskup Jakub Arnošt z Liechtensteinu-Castelkorna, olomouckým návštěvám Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského v letech 1748 a 1754 nebo úspěšné obraně olomoucké pevnosti při pruském obléhání v roce 1758. Opomenuto nezůstalo ani letošní kulaté výročí povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství, k němuž došlo v rámci tereziánských církevních reforem roku 1777.

Autor výstavy Filip Hradil Foto: ČTK/Luděk Peřina

Marie Terezie přišla na svět 13. května 1717, a to jako druhorozené dítě císaře Karla VI. a jeho manželky Alžběty Kristýny. "Její život i vláda byly v mnoha ohledech výjimečné. Díky prozíravé politice svého otce se stala dědičkou habsburských zemí. Za muže pojala lotrinského vévodu Františka Štěpána, kterého po celý život velmi milovala a díky četnému potomstvu dala vzniknout nové Habsbursko-lotrinské dynastii. Stala se jedinou ženou, která usedla na český trůn. Její čtyřicetiletá vláda výrazně ovlivnila dějiny střední Evropy," uvedl autor výstavy Filip Hradil, vedoucí Historického ústavu VMO. "Enormní úsilí, rámované mnoha reformami, věnovala modernizaci monarchie, jíž vládla. Zasadila se o reorganizaci státní správy, financí a peněžního oběhu, trestního zákoníku, školství, zdravotnictví a mnoha dalších oblastí společenského života. V řešení mocensko- -politických konfliktů však nebyla vždy úspěšná," doplnil Hradil. S koncem její vlády v roce 1780 jako by se současně uzavírala jedna epocha evropských dějin. Epocha prodchnutá barokním uměleckým stylem, autoritou katolické církve, jasným společenským řádem v čele s panovníkem vládnoucím z Boží milosti. "Marie Terezie byla jediná žena své doby, která dokázala zvládnout tři role najednou: úlohu absolutistické panovnice, matky šestnácti dětí a milující manželky. Tím by mohla lidem 21. století sloužit jako příklad," uvedl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek. K městu Olomouci měla velmi pozitivní vztah. "Úspěšnou obranu Olomouce při obléhání armádou pruského krále Friedricha II. roku 1758 odměnila povýšením vojenských obránců města v hodnostech, udělením šlechtických titulů 16 olomouckým měšťanům, polepšením znaku města Olomouce a dotací 800 zlatých ročně na pořádání slavnostních střeleb na městské střelnici ve výroční den osvobození Olomouce, tj. 2. července," dodal ředitel.

Foto: ČTK/Luděk Peřina Jezdecká pruská pistole s křesadlovým zámkem Foto: ČTK/Luděk Peřina

Výstavní prostor utváří několik desítek materiálově rozmanitých exponátů z 18. století, jež přibližují dobu vlády Marie Terezie i její rodinný život. Těžiště výstavy představují předměty ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, exponáty zapůjčilo také Arcibiskupství olomoucké, dále Metropolitní kapitula u sv. Václava v Olomouci, Muzeum umění Olomouc, Národní muzeum, Národní památkový ústav, ú. p. s. na Sychrově – Státní hrad a zámek Frýdlant, Národní památkový ústav, ú. p. s. v Českých Budějovicích – Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Římskokatolická farnost sv. Václava v Olomouci a Vědecká knihovna v Olomouci. Edukační pracoviště muzea připravilo k výstavě samoobslužné pracovní listy pro veřejnost.

Vlastivědné muzeum v Olomouci se podílí také na velké výstavě k 300. výročí narození Marie Terezie na rakouském zámku Schoss Hof, která byla veřejnosti zpřístupněna již 15. března.

Výstava v Handkeho sále Vlastivědného muzea potrvá až do 27. srpna 2017. Přístupná je denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin.