Každý minipivovar je záležitostí nanejvýš specifickou – ostatně stejně jako vše ostatní produkované v omezeném množství, pro určitý okruh spotřebitelů. Nejlepší na nich je zpravidla domácí atmosféra, kdy se pivo začíná vařit přímo před zraky hostí ve varnách, ale také samotné pivo, kterému je při výrobě věnována speciální péče a pozornost vlastní minipivovarům.

My se dnes podíváme za zdi Svatováclavského pivovaru, který chmelový mok nabízí nejen pro potěchu chuťových buněk, ale také těla a duše v pivní koupeli a solné sauně.
Když Svatováclavský pivovar zmizel na sklonku roku 2008 z Riegerovy ulice v centru Olomouce, bylo to pro mnohé zklamání. Nutno dodat, že nejvíc jeho zmizení zarmoutilo zástupy studentek, které sem houfně chodily popíjet třešňové pivo. Namísto měděné varny se do "Riegrovky" nastěhovaly herní automaty a bylo po domácké atmosféře, pivu s třešní i desetistupňovém Vaškovi. Brzy se však ukázalo, že svatováclavský mok, ještě nenabídl poslední lok. Vzkříšení se dočkal 11. května minulého roku, opět v centru, jen v poklidnější zóně. Nový domov našel v Mariánské ulici v sousedství Tereziánské zbrojnice a Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Skutečně strategické místo ve studentském městě jako je Olomouc. Na své si tu přijdou ale nejen studenti. V poledne si sem kromě svatováclavského piva pro lepší náladu můžete zajít na polední menu. Dnes kuchyně Svatováclavského pivovaru pro hladové strávníky navařila zelnou polévku s klobásou, hovězí pečeni na slanině, šamorínský rožeň či kuřecí steak zapečení s anglickou slaninou a nivou.

Kdo si rád posedí déle a povykládá s přáteli, může ochutnat kompletní pivní nabídku – ječmenný ležák Svatováclavskou dvanáctku, desítku Vaška, po chmelu a karamelu chutnající černou třináctku pana Bruna, kvasnicové a pšeničné Hefe-Weizen, chybět nemůže ovšem ani řezané pivo pana Jošta, mezi dámami oblíbené třináctistupňové višňové pivo nebo speciál – dnes mandarinkové pivo. Doplnit síly můžete posléze také pomocí nabídky z domácí kuchyně, tvarůžkovými a pivními specialitami a zapomenout nelze ani na ty, kterým chmel příliš nevoní, možná je potěší pestrý výběr kávy illy či z vinařství Zaječí. Ale když už jste tady, byl by hřích neochutnat alespoň doušek chmelového moku. Zdejší minipivovarníci se chlubí výrobou z nejkvalitnějších sladů, vyrobených z ječmenů z žírné Hané. Jejich klasicky vyráběné pivo nezná chemické ani enzymatické preparáty, stejně tak nezná filtrování a je podáváno v přirozeném stavu bez pasterizace a bez stabilizace přímo z ležáckých tanků. Nevěříte? Pak musíte jedině přijít sami ochutnat.

Co se týče atmosféry pivnice, kulisy měděné varny jistě působí zajímavě, atevřený lokál však nemusí být příjemný každému. V prostorách připomínajících halu se jen tak neschováte. V teplých dnech je k dispozici také poklidná zahádka. Minipivovar se pro návštěvníky otevírá ve všední dny od 8 hodin do půlnoci, v sobotu od 11 hodi do půlnoci a v neděli od 11 do 21 hodin.
Možná budete překvapeni, ale pivo nemusí protékat pouze vaším hrdlem. Naopak, příjemné chvilky s pivním mokem můžete strávit také až pokrk v něm ponoření. Nemám však namysli, že byste si doma sami pracně plnili vanu tímto nápojem. Ve zdejších sklepích se ukrývají pivní lázně, které nechají odpočinout vašemu tělu i duši.

Stačí se ponořit do dřevěné vany plné esenciálních živin i z pravého černého piva obohaceného o pivní kvasnice. Celá lázeň je provoněna chmelovou vůní a plná chmelových lístečků z chmelových šišek. Pro osvěžení dostanete dvě svatováclavská piva. Po třicetiminutové lázni na vás čeká dalších třicet minut v solí provoněné sauně prohřáté na teplotu šedesát stupňů celsia. Zbytek relaxačního pobytu můžete věnovat třeba odpočinku v podobě spánku a nad rámec služeb připojit ještě půlhodinovou relaxační pivní masáž. Objednat si uvolňující proceduru můžete v pivovaru u baru nebo v pracovní době u obsluhy lázní; masáž je nutné si dodatečně objednat na den koupelí. Procedura trvá zhruba hodinu a čtyřicet minut, pro jednu osobu za ni zaplatíte 980 korun. Zajímá-li vás více informací, nahlédněte sem.