Reklama

Pátek 23. června 2017, venku je 23.3 °C

Svátek má Zdeňka

Moravské divadlo připravilo nevšední podívanou: Řecké pašije v režii Pitínského

Lifestyle

24.2.2017

FOTO: JAN PROCHÁZKA

Vrcholné operní dílo Bohuslava Martinů Řecké pašije se dočká historicky prvního uvedení na jevišti Moravského divadla. A bude u toho režisér Jan Antonín Pitínský, tvůrce oceňované olomoucké inscenace Pád Antikrista. V působivém díle kladoucím velké nároky na sólisty a především na sbor rezonuje v současnosti velmi aktuální téma uprchlíků. Premiéra se uskuteční v pátek 24. února v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.

Světoznámý skladatel Bohuslav Martinů byl jako náruživý čtenář zaujat románem řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise Řek Zorba a toužil jej zhudebnit. Sám autor románu mu však doporučil jiný svůj text, v roce 1954 vydaný román Kristus znovu ukřižovaný. Skladatele zaujalo téma uprchlíků nucených opustit svou vlast – sám emigroval před nacisty do USA. Ještě více jej oslovila dvě ústřední témata: dědictví křesťanských ctností člověka a jeho povinnosti vůči lidstvu.

Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka

„Martinů byl románem nadšený, korespondoval se spisovatelem a sám napsal libreto. Vznik opery trval tři roky. V Londýně však operu odmítli uvést. Až pominul ten hrozný smutek, napsal Martinů zhuštěnou, takzvanou curyšskou verzi, která je vlastně básní na téma románu. Z ní bude vycházet naše inscenace,“ popsal Jan Antonín Pitínský, uznávaný režisér, dramatik a prozaik, několikanásobný držitel Ceny Alfréda Radoka. Zmíněná druhá verze měla v Curychu premiéru v roce 1961, nedožili se jí však ani skladatel Martinů, ani spisovatel Kazantzakis.

Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka

Příběh o obyvatelích řecké vesnice, do níž během velikonočních pašijových her přijdou žádat o pomoc uprchlíci z jiné vesnice zničené nájezdem Turků, zaujal skladatele svou emocionální a duchovní sílou. „Chtěl, aby jeho opera byla drastická, tvrdá a bolestná, nic idylického. Druhá verze je oproti té původní zkratkovitá, více poetická a má krásnější konec. Vedle tématu uprchlictví se do popředí dostává tragický osud ovčáka Manoliose, který se vžije do role Ježíše a nabourává tak staré pořádky ve vesnici,“ přiblížil Pitínský, který se souborem olomoucké opery a operety spolupracuje podruhé. V roce 2014 uvedl v Moravském divadle operní inscenaci Pád Antikrista ověnčenou mj. Cenou Divadelních novin.

Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka

Autorem hudebního nastudování je Petr Šumník. Podle něj nabízí Řecké pašije posluchačům výsledek celoživotního kompozičního vývoje Bohuslava Martinů. „Je to hudba dynamická, místy disonantní, místy naprosto přehledná a čitelná a samozřejmě výrazně rytmická, což je pro dílo tohoto skladatele celkově typické. Martinů se nechal inspirovat - zvlášť ve zhudebnění modliteb - byzantskou hudbou a místy je možno zaslechnout i názvuky balkánské lidové hudby. Vokální party jsou plné intonačních i rytmických záludností. Extrémní nároky klade autor na operní sbor. Jsou zde dvě početné skupiny, každá má v příběhu naprosto odlišný charakter a svou speciální úlohu. Dva smíšené sbory ještě doplňuje sbor dětský,“ popsal Šumník.

V roli ovčáka Manoliose se představí Jakub Rousek v alternaci s Milanem Vlčkem. „Manolios je snad jedna z nejkrásnějších rolí operního repertoáru českých skladatelů, neboť co muže být více, než hrát v Pašijích samotného Ježíše Krista. I když je to role zpívaná česky, což usnadňuje naučení se a zapamatování textu, je to na druhou stranu vyváženo náročnou přípravou role po herecké stránce a samozřejmě po stránce hudební. Je obecně známo, že hudba Bohuslava Martinů je těžká na nastudování, ale v konečném výsledku velmi krásná a netradiční,“ uvedl Rousek.

Foto: Jan Procházka

Záletnou vdovu Kateřinu, která v pašijových hrách představuje Máří Magdalenu, ztvární nová posila operního a operetního souboru Radoslava Mičová v alternaci s hostující Barborou Poláškovou. „Denně slyšíme o lidech, kteří opouštějí svou zem, slyšíme názory politiků a prezidentů na tento celosvětový problém. Ukazuje se, jak jsou Kazantzakisův román a libreto Bohuslava Martinů nadčasové. Právě díky své aktuálnosti je inscenace silná a může diváka zaujmout,“ sdělila Mičová. Podruhé se s Řeckými pašijemi setkává Jiří Přibyl, který v nové inscenaci ztvární kněze Fotise, pomyslného vůdce uprchlíků. „S tímto titulem jsem se před lety setkal coby člen sboru opery Národního divadla v inscenaci Jiřího Nekvasila. Po hudební stránce se jedná o nádherné dílo, které je navíc svým tématem velmi aktuální v dnešní rozbouřené době,“ zdůraznil Přibyl, který roli alternuje s hostujícím Michaelem Kubečkou. Dále se představí David Szendiuch, Martin Štolba, Elena Gazdíková či Petr Martínek.

Autorem variabilní scény, která se v průběhu představení mění z vesnice na pustinu, je architekt Milan Nytra, hudebním fanouškům známý jako člen populární skupiny Buty. S monochromatickou scénou kontrastují výrazné barevné kostýmy z dílny Jany Prekové. Výtvarnice našla inspiraci v díle německého malíře Neo Raucha. „V oblečení bohatých vesničanů je patrná barevná divokost, exotičnost. Uprchlíci mají soudobé kostýmy. Je to sice současnost, ale stylizovaná a trochu zastřená,“ uvedl Pitínský.

Foto: Jan Procházka

Dílo Bohuslava Martinů se na jevišti Moravského divadla objevilo naposledy v březnu 1990, kdy měla premiéru inscenace jeho opery Divadlo za bránou v režii Františka Pokorného. Řecké pašije se v pátek 24. února dočkají historicky prvního uvedení v Olomouci.