Reklama

Pondělí 22. května 2017, venku je 21.7 °C

Svátek má Emil

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Slamer Daniel Kunz: "Rád diváky třeba i šokuju."

Publicistika

23.11.2016

Autor: Vendula Baštincová

Olomoucká divadelní scéna se stále rozvíjí a vznikají tu nové projekty, které svá představení staví na nových podkladech, jako je například improvizace, improvizační zápas nebo práce s diváky. Být hercem není vždy snadné. Jaké to je stát sám na jevišti a chtít zaujmout hodnotící publikum nebo mít na své představení pouze 3 sekundy, zažívá slamer a člen týmu O.Li.V.Y. Daniel Kunz.

Foto: Archiv Daniela Kunze

Můžeš nám přiblížit, co přesně znamená být slamerem?
 Slam neboli slam poetry je performovaná poezie. Tento styl poezie se vymezuje proti nudnému autorskému čtení a snaží se více přiblížit lidem. A slamer je ten, kdo stojí na jevišti a svou autorskou báseň, promluvu nebo výrok předává lidem. Záleží na něm, co si na konkrétní vystoupení připraví nebo nepřipraví.

O.Li.V.Y.

Olomoucká Liga V Improvizaci vznikla po iniciačním workshopu zakladatelky české improligy Míši Puchalkové v lednu 2007. Vedení tréninků se ujaly Martina a Žaneta, exčlenky ostravského týmu OSTR.UŽ.I.NY. Soubor sehrál desítky zápasů a improshow, figuroval v programech etablovaných festivalů jak místních (Divadelní Flora, Surround of Unity, Týden improvizace), tak mimoolomouckých (Jiráskův Hronov, Svátek bláznů, Improcházka Ostrava, Beseda u Bigbítu aj.). Více na webu.

Jak ses k tomu dostal? Má matka je češtinářka a díky ní jsem měl vždy blízko k českému jazyku. Na střední škole jsem si psával básničky do šuplíku a pomalu jsem se dostával na jeviště. Občas jsem moderoval i plesy. A vlastně už na gymnáziu jsem se dozvěděl o slam poetry, ale až na vysoké škole jsem se zašel podívat na jejich představení. No a další rok jsem už stál na pódiu a ke všemu jsem skončil druhý.

Takže tvé začátky byly úspěšné...
 Ano.

Při slamu stojíš na jevišti sám a před tebou publikum. Jaké to je jít s kůží na trh? Nejde to nějak zobecnit, je to představení od představení. Já se soustředím především na improvizovanou tvorbu. Stává se mi, že stojím na jevišti s úplně čistou hlavou a vůbec nevím, co přijde. Občas si pro sebe řeknu alespoň téma, kterého se chci držet, nebo jedno slovo. Ale v poslední době se snažím tvořit až na místě.

Pracuješ při svých představeních s publikem? Ano, publikum je často součástí mých představení. Pracuji s výrazy obličeje, nebo i s pohybem. A kromě toho je důležité na diváka vždy hned reagovat, na cokoliv, co se v publiku stane. Vzít to do hry, zahrnout do příběhu, zrýmovat to. Rád je třeba i šokuju.

Stalo se ti, že ses snažil říct něco vtipného a diváci vůbec nezareagovali a teď najednou přišel pocit trapnosti? Není ti to nepříjemné? Trapnosti se vůbec neobávám, spíše naopak. Mám ho rád a mám pocit, že spousta vystupujících si ten pocit neumí užít. Pro mě je to jeden z nejlepších momentů, které mi představení nabídne. Když se účinkující ocitne v trapné situaci, zjistí, jak publikum reaguje. Nikdo se nechce cítit trapně a vy se toho musíte chytit a klidně říct: "Teď to mělo být vtipné."

Takže nikdy nemáš při takové situaci chuť odejít z pódia? Takové situace už nastaly a určitě ještě přijdou, ale teď si nemůžu vybavit žádnou konkrétní.


Základní pravidlo improvizace je, že člověk má všechno přijímat. Jakoukoliv nabídku.

Jsi také členem týmu O.Li.V.Y., tedy Olomoucké Ligy V Improvizaci. Jak probíhá vaše představení? V O.LI.Vách hrajeme dva typy představení – improshow, nebo divadelní zápas. Obě představení jsou založeny na improvizaci, která sama o sobě má pravidla. A díky nim je improvizace dobrá, protože pravidla nás omezují a pro diváka je to atraktivnější a zábavnější.

Můžeš prozradit nějaké pravidlo? Například u kategorie Polovina času mají herci na začátku jednu minutu, za kterou mají odehrát scénku. Až ji odehrají, čas se jim zkrátí a oni ji musí odehrát znovu. No a takhle se krátí a krátí, až se dostaneme na 3, 675 sekundy.

Stihne se za tak krátkou dobu vůbec něco říct? Kolikrát jen jedno slovo, ale to je právě o umu daného improvizátora a o spolupráci s druhým improvizátorem, aby z toho vytáhli to nejvtipnější.

Foto: Facebook O.Li.V.Y.

Dostal jsi při hraní nějakou kuriózní či absurdní roli? Jednou jsem hrál tancujícího krtka.

Je nějaké tvé představení, u kterého jsi sám sebe pobavil? Ještě vystupuji v divadelní show Kamarádi nacvičených scének v Brně. A v rámci scénky Vpřed a vzad, kde dělám moderátora, určuji, jestli budou herci hrát normálně vpřed, a nebo právě pozpátku. Jednou jsem se dostal do situace, že jsem řekl vzad a v tom okamžiku jsem dostal spolu s klavíristou takový záchvat smíchu, že jsme nebyli schopni poslat herce zase vpřed. Už ani nevím, proč to vzniklo, ale zkrátka jsem v té situaci nebyl ničeho schopen.

Tvůj život je poměrně dost spjatý s improvizací. Dala ti pozitivní, nebo spíše negativní přístup k životu? Rozhodně pozitivní. Další a základní pravidlo improvizace je, že člověk má všechno přijímat. Jakoukoliv nabídku. A pokud ji nepřijme, tak musí vymyslet protinabídku. Takže to člověka udržuje v tenzi, aby nezůstal v bezbřehé pasivitě. Nutí ho to neustále přemýšlet a vnímat své okolí.

Vendula Baštincová

Reklama

Blue Bubble s.r.o., Expresní čistírna a prádelna

Katalog firem » Služby » Prádelny a čistírny

Expresní čištění skvrn, praní oděvů, žehlení košil, mandlování ložního i běžného prádla. Bleskový odvoz i dovoz do 48 hodin po Olomouckém kraji. Bezkonkurenčně nejlevnější ceny. E...

Aktuálně z Olomouce