Základy Hradské brány se staly předmětem záchranného archeologického výzkumu, který v těchto dnech probíhá na ulici 1. máje. Hradská brána vznikla pravděpodobně v první polovině 13. století a z mapy Olomouce byla smazána v roce 1876...

Hradská brána, kterou procházela hlavní cesta, dnešní ulice 1. máje, přes Předhradí do města, vznikla pravděpodobně v první polovině 13. století a a byla nejvýchodnějším bodem města. Tato brána postupně převzala úlohu hlavní a po polovině 14. století zřejmě jediné východní brány, i když do této doby v tomto prostoru spolu koexistovaly čtyři více či méně funkční brány. Původní hlavní brána do hradu Olomouc stála při ústí Mlčochovy ulice na Václavské náměstí a zanikla ve 14. století, což nejspíše souviselo s celkovou rekonstrukcí opevnění v lucemburském období. Ze svého místa zmizela Hradská brána teprve roku 1876 jako jeden z prvních pevnostních objektů a její místo začaly zabírat vysoké neorenesanční činžovní domy a vyrostla zde také třída spojující město s hlavním vlakovým nádražím.

Před zahájením rekonstrukce ulice 1. máje provedlo oddělení archeologických výzkumů Národního památkového ústavu archivní rešerši dobových plánů pevnosti Olomouc, získaných v Rakouském státním archivu – Válečném archivu ve Vídni. Z nejvhodnějších pevnostních plánů a digitální katastrální mapy současného stavu byly provedeny soutisky, na kterých je Hradská brána zobrazena. Na soutisku z roku 1742 je vidět Hradská brána obklopená barokním pevnostním zdivem. V této době se jednalo o takzvanou Vnitřní Hradskou bránu, která byla posílena předsunutým detašovaným bastionem č. XVII, kde byla takzvaná vnější Hradská brána. Důležitým obranným prvkem byl tok řeky Moravy. Ještě v roce 1836 byla vnitřní Hradská brána přestavěna a v roce 1876 byla zahájena její demolice. Zdivo, které svou výškou nepřekáželo nově budované komunikaci, později i s kolejištěm pro tramvajovou dopravu, zůstalo zachováno. A právě tyto základy brány se staly předmětem záchranného archeologického výzkumu v květnu 2017.